Valgua je divoké údolí s vápencovými skalami poblíž města Albino, satelitu Bergama. Parkoviště je ve výšce 450 m n.m., do skal je jde trochu náročně podél potoka Torrente Valgua. Místy je cesta zajištěna fixním lanem. V údolí je celkem jedenáct skal.
Začátek cesty ke skalám s náznakem fixního lana, foto: Petr Jandík
Jako první narazíte na Orrido hned nad potokem. Naproti je odbočka na odbočku na Minolandii. Po přechodu přes potok nastoupáte výše k rozcestníku. Doprava přes potok jsou nejnavštěvovanější skály La Poppa, La Prua a Cengia. La Poppa je hned u potoka. La Prua a Cengia jsou dostupné po strmé pěšině zajištěné ocelovým lankem. Na stejné straně potoka je o něco výš proti proudu Lentasia.
"Ferrata" (hm...) ke skále La Prua, foto: Petr Jandík
Když zahneme doleva, můžeme se dostat na Scoglio a ve svahu nad cestou je Boludolandia.
V nejhornějším patře údolí je vlevo od potoka Il fungo a vpravo vede cesta ke skalám Valguasia a La Torre di Valguasia.
Víťa mne jako místní znalec vzal na nejpopulárnější skálu La Prua, které se tím pádem budu věnovat nejvíc.
La Prua
Ve výšce 530 m nad mořem je jihovýchodně orientovaná dvoudélková skála La Prua s celkovou výškou do 50 metrů. Přístup je od rozcestníku přes potok a k ocelovým lankem zajištěné pěšině ve strmém svahu. Obsahuje celkem 22 sportovně vynýtovaných cest s tím, že u dvoudélek se každá délka počítá jako samostatná cesta. Jinými slovy, jedenáct cest vede odspodu kousek nad polovinu výšky, jedenáct pokračuje od štandu nahoru. Prostor pod skálou na batohy není zrovna komfortní, vodorovných míst je pomálu. Rozmezí obtížností je od 4b do 7a. Nejvíc je tu 5bček, celé čtyři kusy.
La Prua topo, foto: Petr Jandík
La Prua, nástupy cest, foto: Petr Jandík
Rozcestník na skále. Rozlušíte to?, foto: Petr Jandík
No je to přece jasný: Z osmičky odbočuje doleva desítka, jako druhá délka pokračuje jedenáctka, zatímo druhá délka - pokračování osmičky je devítka
Kvalitní štandy a slanáky, foto: Petr Jandík
Klasifikace je tu poměrně přísná a moje představa o pohodových pětkách vzala brzy za své. I na druhé nejlehčí cestě zde,
Montata lattea 4c se celkem lezlo. Skála není příliš oklouzaná, je poměrně kompaktní, ale chyty je třeba hledat a rychlé pohyby se nedají příliš doporučit.
Olmeca’ lemaiaca’ shora, foto: Petr Jandík
La Stiva 5c, foto: Petr Jandík
Pak už jsme si troufli na
La stiva 5c a Víťa se prokousal první délkou
Mangi World L1 6a, což se mne už netýkalo.
Když si člověk zvykne na to hledání chytů, jsou cesty celkem pěkné. La Prua je tu asi nejnavštěvovanější a nebudete tu nejspíš sami. Dají se tu vidět i různé neobvyklosti, jako třeba sólista se samojištěním.
Sólista v cestě Diedro del preliminare 6a+. V košíku dole má stočené lano, které si nabírá. Na sobě má Silent Partnera, nebo něco takového, foto: Petr Jandík
Sólistovo kotvení, foto: Petr Jandík
Pro úplnost uvedu ostatní skály od začátku údolí nahoru.
Směrovka Orrido, foto: Petr Jandík
Orrido, foto: Petr Jandík
Orrido
Převislá stěna za potokem, orientace na východ ve výšce 480 metrů. 11 cest od 6b+ do 8b o délce 15 až 25 metrů. Leze se tam málo, na Cragu žádné hodnocení ani statistika, v průvodci 4* ze čtyř.
Cedule Minolandia, foto: Petr Jandík
Minolandia
Jihozápadně orientovaná skála s jednadvaceti cestami obtížnosti 5a až 7a, nejvíce je tam cest 6c+ a 6c. Nadmořská výška 510 m, doba přístupu 15 minut. Podle Cragu jsou tam tři tříhvězdičkové. Délka cest od 10 do 28 metrů.
Odbočka na skály Poppa, Cengia a Prua, foto: Petr Jandík
Poppa, foto: Petr Jandík
La Poppa
Skála u potoka vlevo od La Prua s orientací na JJZ ve výšce 530 m. Spodní část je krytá stromy. 13 cest od 5a po 6c, převahu mají 5c+ (3 kusy). Délka cest 16 až 28 m. Tříhvězdičková je jedna - Ke Poppe 5a+, 10 nýtů na 20 metrech.
Cengia, foto: Petr Jandík
Cengia della Prua
Málo lezená skála mezi La Poppa a La Prua. Přístup zleva od La Poppa. Orientace J, nadmořská výška cca 545 m. Obtížnost cest od 6b do 7c+. Délka cest není 10-23 m.
La Prua
jihovýchodně orientovaná stěna o výšce 50 metrů ve výšce 550 m. 22 cest (11 jsou první délky) od 4b do 7a, čtyři tříhvězdičkové. Délka cest 15 až 25 m, u dvoudélek se počítá každá zvlášť. Doporučená výbava lano 80 m a 25 expresek, to potřebujete když polezete až nahoru. Na spodní délky stačí padesátka. Pokud bych měl brát vážně nadmořskou výšku 5500m uvedenou v průvodci Versante Sud, pak bych návštěvnou této skály vylepšil svůj dosavadní výškový rekord 5100 m z Pamiroalaje, a to dokonce v teniskách. Supr!
Scoglio
Kolmá skála na hřebeni, stále ve stínu, orientovaná na severovýchod ve výšce 600 m, která pomalu schne. 27 cest od 5c do 7b+, 8 až 28 m, jedna dvoudélka 27 + 25 m. Dvě tříhvězdičkové cesty.
Za mnou je dole Boludolandia, foto: Petr Jandík
Boludolandia
Skála ve svahu přes potok naproti La Prua ve výšce 590 m. Orientace na SV, ve stínu. 11 cest od 6b do 7c, délka není uvedena, počet nýtů v cestách od 6 do 16, takže se dá odhadovat od 13 do 25 metrů. 4* podle průvodce.
Lentasia
JZ orientovaná převislá stěna ve výšce 620 m, přístupná po vrstevnici. Po dešti schne rychle. Doba přístupu 30-45 minut, 28 cest 5c až 8a+, převaha 6c (7 kusů), délka 12 až 26 m. Tři tříhvězdičkové cesty.
Valguasia
Na jih otočená skála až nahoře (700 m), vede k ní na mapě značená pěšina. 21 cest od 5c do 8b+ s mírnou převahou 7b. Délka cest 10 až 40 metrů. Tříhvězdičková cesta žádná. přístup zespodu hodinu.
La Torre di Valguasia
Věž vpravo vedle Valguasia ve výšce 725 m, oriantace jih. Devatenáct cest 5a až 7a+, převážně 6a (6 cest). Délka 15 až 35 metrů. Tříhvězdičková žádná. Doporučené lano 80 m a 16-18 expresek, pokud polezete i druhé délky.
Il Fungo
Skála ve výšce 655 m. 21 cest 6b+ až 7b+ (u většiny cest není na Cragu ani v průvodci uvedena obtížnost, takže bůhví jak to je), 12 až 47 metrů, jsou tam tři dvoudélky.
Příjezd:
Z Bergama severovýchodním směrem do Albina a přes stanici lanovky v Bondo Petello po Via Valgua až na parkoviště.
Příchod:
Z dolního parkoviště v ústí údolí Valgua do kopce údolím potoka Torrente Valgua ke skalám. Cestou jsou dřevěné ukazatele. Pouze u horních skal Valguasia a La Torre di Valguasia by se možná vylplatilo zaparkovat na horním parkovišti v obci Amora na dolním konci Via Amora Bassa a sejít dolů. Ale podle mapy se nedá zjistit, jestli jde shora sejít pod stěnu. Chce to zkusit. Lenost matka pokroku.
Průvodce:
Kletterführer
Valli Bergamasche, Y. Parimbelli 2022, Versante Sud, knihu lze za cenu kolem 900 Kč možno koupit u prodejců v Čechách. Průvodce v digitální podobě lze koupiti aplikaci iCLIMBING (iOS, Android). Kapitola Valgua stojí 129 Kč, celý průvodce, který má kapitol celkem 73, za 899 Kč. Při koupi průvodce tištěného si můžete jeho data stáhnout do iCLIMBING bez dalších poplatků na základě kódu. S průvodčíkem je to asi jako s Donaldem Trumpem. Nesmíte ho Brát doslova. Na fotce údolí Valgua jsou přehozená označení skal Poppa a Prua. U La Prua je uvedená výška 5500 m :-). Taky si nedovedu představit rodinu s dětmi u skály Cengia. A to jsou jen chyby v kapitole Valgua.
Fotka celého údolí jako ukázka z průvodce. Akorát jsou tam přehozené skály Pa Prua a Poppa.
Takže si místo Prua představte Poppa a místo Poppa si dejte Prua, foto: Petr Jandík
Aplikace/Online
iCLIMBING, cena e-knihy 899 Kč, cena kapitola 129 Kč.
The Crag
Valgua, ikona, foto: Petr Jandík