- ale kolik se těch časopisů u nás dlouhodobě uživí? Víc cílené než zádveřní časopisy - to asi je, ale co oproti L&H? Případně i Montana? O online konkurenci nemluvě.

A s tím co závraťáci zatím předvádí marketingově, přinejmenším online...

Myslím si, že tištěná média a weby si moc nekonkurují. Web si nevezmeš před spaním do postele a nemůžeš na něm vychutnat krásné velkoplošné fotky jako v časopisu nebo knize. Naprotitomu web je rychlejší a není omezen místem. Dát dohromady článek v časopise je jako puzzle a hledání jednotlivých kostiček aby to ladilo není jednoduchá věc. Kolikrát jsme museli i jinak pěkné obrázky oželet ve prospěch celku.
Na webu není problém uplatnit všecbno, co k danému tématu máš, je to rychlé ale pomíjející.
Porovnání Vertiga s LaH a Montanou nechám na jiných. O současném provedení LaH si myslím svoje, ale i kdyby to byla naprostá pravda, mohl by to někdo brát, že jsem zaujatý. Montana je stabilizovaný časopis s dobrou grafickou úrovní, grafička Martina Petrová svou práci umí. Rád ji čtu, ale rozhodně ne celou. Překližkové zpravodajství vynechávám. Nevím proč, ale v poslední době se mi nechce číst ani stránku ČHS :-)

"Web ... je to rychlé, ale pomíjející."
????????
Vidím Petře, že tvá mentalita stále ještě vězí v době papírové :-)
Naopak pomíjivost časopisů byla jedna z příčin, kdy jsem se rozhodl na konci 90.let psát horolezeckou metodiku na web. V Montáně byly průběžně články o metodice (Elév od Aleše, řada článků od Chrousta, aj.), ale kdo kdo se z mlaďochů dostal k lezení "až v dalším ročníku", tak pro ně byly ty články v časopise skoro zbytečné. V trafice už nebyly. V knihovně tak možná v Klementinu. A kdo je měl, raději je nepůjčoval, protože to je cesta, jak je rychle nemít.
Časopis je pomíjivý.
Naproti tomu web, ten je neustále k dispozici. Prostě začne-li zítra s lezením nějaké 14-leté ucho, můj článek metodiky z roku 1998 je mu k mání hned. Ostatně jako databáze cest, kterou tady děláš :-)
To, co je spíše problém, jak data na webu uchránit, aby je administrátor nesmazal, aby nezanikly se zánikem serveru či smrtí administrátora.
Zdá se to být zapeklitý problém, ale zase až tak velký rozdíl od knih to přeci není. Protože ty virtuální nula-jedničky jdou vypálit na disk (což je v principu jako to tisknout na papír). Kdo chce svůj produkt on-line "zhmotnit" a učinit odolnější proti nevyspytatelné budoucnosti, má šanci souběžně s on-line verzí to vypalovat.
No a propó, co takhle DVD Horyinfo - články z roku 2006, nebo CD Databáze cest???
P.S. Samozřejmě to má všechno smyls jen když bude civilizace, a půjde elektřina :-o

Tome, máš samozřejmě ze svého hlediska pravdu. Já jsem to myslel tak, že článek odplyne z hlavní stránky a spousta lidí se k němu vrátí leda když něco cíleně hledá. To CD jsou zajímavé myšlenky, nicméně myslím, že toho tady zatím, hlavně v databázi cest toho ještě není tolik, aby to stálo za CD.

Tušíš jakou životnost má vypálené CD nebo DVD? :-)

Mám některá (datová) DVD, která jdou špatně přečíst už po necelých čtyřech letech. A to je skladuju ve skříni ve tmě.
Ještě k tomu srovnání papír kontra internet:
Prdne harddisk, napotvoru není záloha a je po webu. (dá se to vždycky alespoň trochu obnovit a je s tím dost práce). Tiskoviny se rozprostřou po kraji a vždycky někde pár kousků zbude.

Jako obyvatel říční čtvrti mám po povodních a výpomoci při úklidech ohledně životnosti CD versus papír poměrně ustálený názor. Papír šel do kontejneru spolu se shnilým salámem, CDéčka se opláchla vodou a byla jako nová.
Uznávám, že DVD je cimprlich princezna háklivá na kdeco. Taky netvrdím, že domací vypalovačky vyrábějí CD na věky. Záznam na disk lze pořídit i kvalitně.
Heljďte, mě je to nakonec šumák, papír nebo disk, obojí tu bude déle než já :-) jenom mi přijde, že s tou elektronikou-textem jde něco dělat dál, líp se dělají databáze, jde to propojovat s multimédii, když je to na síti, najde se to v googlu... co je nesporně nevýhoda, že to člověk nijak nevyužije na toaletě.
P.s. A pro pana Vladimíra!, knižního průvodce po Jizerských horách mám 2x, jednoho sebou na skály, takovej už je ochmatanej, a druhýho mám pinktlich pěkně v knihovně "na věky". :-)))
Mějte se, nemůžu tak dlouho vykecávat, nemám čas, zrovna píšu knihu. No jo.

No... fotografie si nejlépe vychutnám

1) promítnuté z diáku nebo kvalitního dataprojektoru ve velikosti 3x2m, nejlépe doplněno komentářem autora
2) na rozumě seřízeném EIZO, na které právě koukám. Gamut barevného prostoru monitoru, brilance, jas a saturace barev... jsou nedosažitelné pro tisk - na monitoru prostě fotky vypadají líp. (Samozřejmě né v rozlišení 400x300px)
3) kvalitně vytištěné na výstavě, ve velkém formátu

Naopak - časopisy jsou pomíjivé, v hromadě starých časopisů (i pokud ta hromada fyzicky přežije) se hledá špatně, a co se nedá najít, jako by nebylo... Web je potencálně věčný, jedničky a nuly mohou přežít libovolně dlouho, a pokud je web dobře navržený, i hledání je snadné.

Taky - není web jako web, jsou weby-časopisy, kde články svižným tempem mizí do propadliště historie a fulltextového vyhledávání. A weby-knihy, jako třeba metodika TomášeK.

Když už se rýpeme v té kvalitě zobrazení, tak rozlišení projektorů je pokud vím maximálně 1280*1024.
Pokud se Eiza týká, ne každé, ale model, CG221 a nezbytným doplňkem je spektrofotometr i1 (Eye One) s příslušným kalibračním softwarem a pozorovatel na sobě nesmí mít červenej svetr a na stropě růžový zářivky. Také stěny musí být vymalovány neutrální, nejlépe šedou barvou. :-)

Registruji drobný rýpanec směrem k webům - knihám :-) Vím, že si na hierarchické uspořádání prostě potrpíš :-)

Tak já se taky přidám. Samozřejmě že web a časáky si tvrdě konkurují. V přízni čtenářů a inzerentů určitě.

Tak tak, jen mi přijde škoda, že se nijak nehlídá, aby v časopisech s danou tématkou nevycházely články, již jinde publikované, hlavně tedy na netu. Když si koupím L&H, Montanu, apod... zjistím, že jsem dvě třetiny článků již četl jinde, a to třeba už před čvrt rokem. Konkrétně L&H, M. Adventure, Everest, jsou periodika, která čtenářovi přináší pouze reklamy a jinde již publikované články...toť můj názor.

Ano, to je problem. Ale jak se chces vyvarovat toho, ze se s autory domluvis, ze budes mit v casopise, ktery vychazi 6x nebo 4x do roka jejich clanek, oni prave prijedou z akce, napisou ti prispevek, poskytnou fotky, diaky a treba za tyden uz to je i na netu a treba hned na dvou, trech webech. A co ma delat vydavatel, kdyz mu casopis vyjde za 2 mesice... He? Proste to vyda. Nic jineho mu asi stejne nezbyva...
Autor to da na net, aby aktualne informoval verejnost co prave vylezl a do casopisu, aby z toho neco mel. Tak to asi chodi, si teda myslim.

Některé weby platí lépe než některé časopisy.

Hrdě se hlásím k tomu, že moje mentalita rovněž leží v době papírové a jsem tomu rád (na webu jsem denně).
Vladimír Vršovský

Fotka na titulce je zrcadlově obrácená, to je přeci zřejmé, milý Watsone.
:-)))))))))))

zrcadlové obracení fotek patří k oblíbeným ktarochvílím grafiků. Zrcadově obrácená fotka je i na titulce Vertiga a co horšího, jeden zcadlenej Grossglockner je na obálce učebnice geografie a tak by se dalo pokrqčovat déle...

Dokonce v jedné luxusní publikaci o výtvarném umění. Jeden obraz je tam zrcadlově. :-)