To je vskutku prukopnicky clanek, mozna vstoupi do dejin lezeni. D.W.I.C bude totiz stale vyhledavanejsi a at se nam to libi nebo ne, bude muset nakonec byt i oblibene. Ke slovu casem urcite prijde i Winter Canyoning, nebo Ice Canyoning. Prisel cas zahodit predsudky ohledne rocnich obdobich a jejich typickych aktivit. Clanek ukazauje smer kudy se vydat :-)

Tenhle článek je super a zcela popírá lidové rčení o hovně, biči a práskání. Tady se nejen, že povedlo z hovna uplést bič, ale i zapráskat.
Doufám, že v ČHS brzy vznike v rámci komise alpinismu subkomise D.W.I.C., reprezentační družstvo a skupina, které bude připravovat závodní variantu s cílem zařazení na OH.
Je jenom otázka, jestli tuto disciplínu zařadit do zimních (je tam led), nebo letních (plavání ve vodě) olympijských her. Moje vizionářská představa říká, že by se závody v D.W.I.C mohly konat na kombinaci plaveckého a zimníhp stadionu.

Podolí se mi jeví ideální, z můstku venku bude viset 10metrový rampouch, dopad bude do teplé vody.

Možná by mohl padnuvší borec při pádu převdádět nějaké figury, což by se hodnotilo podle pravidel skoků do vody (cituji: "... odraz má být smělý a vysoký..."), samozřejmě by se kvůli mačkám musely tolerovat nenatažené špičky nohou, což je jinak u skoků důvodem k bodovým srážkám. Následovalo by plavání na čas na druhoiu stranu bazénu.

Výsledek by se počítal jako součet bodů za vylezené metry v časovém limitu, body za skok násobené koefecientem obtížnosti skoku a body za čas plavání.

Vážení čtenáři!
Jsem skutku potěšen tím, s jakou vehemencí, elánem a chutí jste se pustili do nelehkého úkolu prošlapávání cesty nové sportovní disciplíně na výsluní mezinárodních kolbišť. Duševní podporou vám budiž vědomí, že nejste osamoceni a i jiní se snaží vytvářet a zpřístupňovat lidstvu stále nová a nová dobrodružství a sportovní disciplíny. Například jistý zaměstnanec textilní továrny v britském Leicesteru, vášnivý horolezec Phill, přišel s myšlenkou, že žehlit se dá skutečně všude a tak se již od roku 1997 žehlí na stromech, pod vodou, při seskoku padákem i jinde. A že to podle vás nesouvisí s D.W.I.C. a lezením vůbec?? Omyl!!! Přesvědčit se můžete na oficiálních stránkách věnovaných extrémnímu žehlení.

Extrémní žehlení je zajisté perspektivní disciplína s mnoha možnými směry zvyšování sportovní hodnoty. Například je z obrázků zřejmé, že želič leze jako druholezec a při žehlení spočívá v v laně.
V souladu se sportovními trendy je tu jasný směr, že je nutno usilovat o žehlení na prvním konci lana a při žehlení samotném udržovat sebe, prkno i žehličku výhradně vlastní silou bez použití umělých pomůcek. Při výstupu samém se snažit o co nejhodnotnější styl OS.

a tak vznikne nový styl- OS NB, tedy "on sight, no burns"- os bez spálenin.