Doufám, že tenhle divný nápad se nějak vysvětlí. Jako omyl, nebo momentální indispozice pánů Cimrmanů. Však ani takový génius, jakým byl samotný Jára Cimrman se omylům nevyhnul.
Celá akce mi přijde divná z mnohých důvodů, ostatně je pan Brož pěkně popsal. Snad jen, představte si, že by do Čech vyrazila expedice amerických milionářů (vůči tamním obyvatelům jsem asi i já bohatý) s plánem nazvat nějakou naší horu třeba po smyšleném kovbojovi. I s televizí a vší tou srandou a místní by dělali kolorit. Hmmm.
Vůči domácím se mi to nezdá vůbec slušné.
Mimochodem, nemyslím si, že by zrovna na tohle bylo potřeba pořádat sbírku, tahat z lidí peníze na srandakci performerů, kteří na tom nejsou nijak zle. I když tohle už je vedlejší.
Třeba ale opravdu jen Mistr Jára testuje, aby mohl zvolat své slavné: "Tudy cesta nevede!"
Doufám.

Tedy, že tuhle cestu opustí dřív, nežli se na ní vydají.
Pro Jaru C. by se snad nějaký velevýznamný kwak našel u nás.
A sbírka... viz článek.

Tož tak. Peníze může sbírat kdo chce a na co chce, pokud neporuší zákon. Jestli je účel sbírky takto definovaný v souladu se zákonem, nevím, nejsem právník. Ale takto definovaný účel sbírky rozhodně není v souladu s mou představou Zdeňka Svěráka humanisty. Předpokládám, že nejspíš asi moc nevěděl, s kým se vlastně dává dohromady a že nakonec účel sbírky přehodnotí. Když už by se měly sbírat peníze na věci okolo hor, co třeba vytvořit nějaký fond, ze kterého by bylo možno podporovat pozůstalé po horských neštěstích. Klidně by se to mohlo jmenovat Fond slepých uliček Járy Cimrmana. Mám Cimrmanovský humor velice rád, asi jako mnoho dalších, a nechtěl bych ho mít zkalený pachutí takovéto akce.

Souhlasím. Třeba i na úklid hor, pochopitelně na ty, kteří v horách žijí... našlo by se toho hodně.
Pokud jde o horolezce a citlivost k místnímu pojetí (vnímání hor), je to také různé. Jistě lze vzpomenout na britskou výpravu, která jako první vystoupila těsně pod vrcholek Kanchendzongy. Těsně pod vrchol, protože respektovali požadavek místních obyvatel, pro které je vrcholek posvátný. Na sira Edmunda Hillaryho, který po výstupu na Sagarmatha (Everest) věnoval své síly na pomoc domorodým obyvatelům Nepalu.

Po návratu z Altaje jsme v Barnaulu den pobývali s místními horolezci, záchranáři, ochranáři, průvodci a bůh ví čím ještě v jedné osobě, kteří byli v Altajských horách jako doma. U nikoho jsme neviděl větší respekt z hor, ne pro jejich obtížnost, ale pro úctu k nim samotným. To že Ak-Sjumer má tři vrcholy nepochopí každej, když ten třetí není vidět ani nejde nahmatat ... nestačím se proto divit!

Petře, myslíš, že by jsi mi mohl poslat kontakt (nejlépe mail) na autora článku? Po návrat z Altaje už půl roku řeším jednu věc ohledně jistého znaku a nejsem schopen se dopídit nikam. Děkuji...

UTFG :-)
http://www.innerasiaresearch.org/broz.htm

Vážený pane Broži,
nemám Cambridge univerzitu jako Vy, pouze pražské ČVUT, ale i tak poznám z Vašeho článku silnou vůni zášti a nenávisti:

1/ - napadat p. Svěráka může je tupec - ten člověk udělal pro naší republiku milionkrát víc než Vy - jste jeho nicotným stínem
2/ - nevyslovil jste jediné konkrétní tvrzení proti S. Schejchislamovi - narážky typu : "jó to jen prevít" jsou opravdu pouze ve stylu bulváru a soudný člověk jim nemůže dát pražádnou váhu
3/ - co se týče nepojmenovaných hor na Altaji - asi máte hodně špatné zdroje, zkuste se zeptat někde jinde
4/ - udělat si výzkum názorů v jednom nacionalistickém souboru je stejné, jako se ptát jihočeských matek na Temelín
5/ - asi si vůbec neuvědomujete dosah akce, neboť popularitu, jakou dá expedice Altaji jste Vy nedokázal za několik let. Kolik lidí do února vědělo, že nějaká Altaj existuje??, Vy a pár vyvolených! A nyní?? Takže Váš článek spíše vypadá jako výkřik špatného podnikatele, který několik let buduje svůj obchůdek, a pak přes ulici někdo jiný postaví supermarket - prostě máte smůlu. Když se tak věnujete Altaji a jste odborník na její národ, mohl jste vymyslet něco jiného - "inteligentního" na její popularizaci.

Na závěr - nepředpokládám, že mi na můj mail odpovíte, a už vůbec nečekám, že jej zveřejníte na svých stránkách. Stejně tak to dělá paní Kuchtová a jiní demagogové....
Čest VAŠÍ PRÁCI - to je pozdrav, který jediný se k Vám hodí.

ing. Radomír Kořán

Vážený pane inženýre,

Doktorát jsem zatím nedokončil, Cambridge „nemám“. Věnuji se tedy především tomu, abych Cambridge jednou „měl“ a ne rozšiřování povědomí o Altaji v České republice. Těm, kdo o ně stojí, nicméně informace o Altaji poskytuji podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdyby mi šlo o komerčně využitelnou popularizaci za každou cenu, musel bych panu Svěrákovi líbat opánky. Jistě toho ale podle Vás nejsem hoden. Ostatně si nemyslím, že by o to kterákoli ze zmíněných stran stála.
Jinou otázkou je, jak se na tento druh popularizace dívají obyvatelé Republiky Altaj. Snad budou méně zabednění než já a ocení výpravu dobrodinců z Čech, zvýšený počet zadání slova Altaj do českých internetových vyhledávačů a stavbu domu U čtyř múz. Drobná anketa (nikoli výzkum), kterou jsem provedl tomu ale nenasvědčuje. Nemohlo by to být tím, že Altajcům někdo samozvaný o kom nic nevědí chce sahat na to, co je jim drahé? Podívejte se, jak jste vy sám reagoval, když se Vám někdo otřel o pana Svěráka.
Přemýšlel jsem, jak odpovědět na Vaši invektivu o nacionalistickém souboru. Upřímně řečeno jsem jí neporozuměl. Domníváte-li se, že dotázaní jsou členy souboru Altai Kai, se kterým spolupracuji, pak se mýlíte (viz článek). Pokud se domníváte, že jsou citovaní stejným „názorovým souborem“, pak se také mýlíte, protože jejich názory na řadu věcí se značně rozchází, vzájemné styky udržují jen někteří a řada z nich se navzájem „nemůže vystát“. Všichni dotázaní jsou nicméně Altajci, což ve mne vzbuzuje obavu, že pro Vás všichni Altajci nejsou než „nacionalistickým souborem“. Podobné soudy v České republice nedoporučuji vyslovovat nahlas, protože na ně máme ustanovení trestního zákona a o hanobení národa, rasy a přesvědčení.

O panu Šajchislamovi jsem konkrétně řekl, že jeho pověst je velmi špatná. Na tom trvám. Pod slovem pověst myslím to, co se mezi lidmi povídá. O konkrétních obviněních vím, ale protože jsem si je neprověřil, nešířím je. Pro mne osobně stačí, že je pan Šajchislamov iniciátorem celého projektu a člověkem, který evidentně neřekl členům souboru Divadla Járy Cimrmana celou pravdu o zákonech Republiky Altaj a významu hor pro původní obyvatele Altaje.

Rád napravím svou chybu a zeptám se na nepojmenované hory na Altaji někde jinde. Můžete mi prosím poradit kde?

Na závěr: Možná Vás to překvapí, ale z Vašich řádek čiší nenávist pro změnu na mne. Paní Kuchtovou neznám, ale důvodem pro její neodpovídání je možná právě Váš tón.
Zkuste si napsat o darovací certifikát expedice Altaj Cimrman, odpovědi se určitě dočkáte.

Snad Vás neurazí, že neodpovím stejným pozdravem jako Vy.

S přáním hezkého dne

Luděk Brož

Myslím, že z této reakce soudný čtenář celkem jasně pozná, v čím příspěvku je nanávist a v čím snaha o objektivitu.
O tom, že mezi horolezci se o Altaji vědělo mnoho i před Svěrákem a jeho zvláštní akcí, jsou důkazem mimo jiné dva články o Altaji zveřejněné na našem serveru již dlouho před spuštěním oné akce.

Prosím, abych byl zařazen mezi stejné tupce, jako je pan Brož.
Rád bych řekl, že Cimrmany považuji za špičku naší populární kultury. Nepovažuji ovšem nikoho za neomylného a i oni se mohou mýlit, nalétnout.
K věci:
Malérů s necitlivým přístupem k horám mezi domorodci, kteří hory vnímají poněkud je zvykem u nás bylo po světě mnoho, tento má nejspíš velikou naději s k nim zařadit.
Veřejnou sbírku může pořádat kdo chce. Tahle se mi nelíbí, osobně se domnívám, že se má takovými akcemi šetřit na skutečně závažné události, akce. Pokud máte jiný názor, tož jej mějte.

Ech, oprava: ...Malérů s necitlivým přístupem k horám a konfliktů s domorodci, kteří vnímají hory poněkud jinak nežli je zvykem u nás, bylo po světě mnoho.
Sorry, vkládal jsem a kus vymazal.

Ještě.
Výsledkem téhle popularizace Altaje u nás a nás v Altaji, může být velmi lehce to, že až přijede našinec do téhle země, nebo si tak kdokoliv vybalí horolezecké náčiní, místní obyvatelé vezmou klacky a nože. Nebyl by to první případ, kdy v nějaké zemi popularizace podobného stylu skončila takhle a celá léta trvalo, než se záležitost uklidnila.
Ani "dobrý" konec nemusí znamenat dobrý konec. Popularita Himálaje, přinesla sice místním zlepšení životních podmínek, ale mnoho problémů, které se v důsledku můžou ukázat zásadnější, nežli krátkodobé zvýšení životní úrovně.
Navíc, Altaj pro milovníky hor opravdu netřeba objevovat.
Nedávno se ukázalo, že pojmenování (přitom už tradiční) jednoho z vrcholů a doliny Tater-Český, Česká, je minimálně pro část Slováků nepřijatelné, když je starší název Těžký a Těžká. Předokládat v zemi Altaje, kde jsou hory a příroda božstvem, toleranci pro nápad cizinců dávat jména jejich horám se mi zdá pošetilé. Navíc v těchto zemích je opravdu zvykem mít pojmenovaný každý větší strom, kámen... Nepojmenovaný může být jen tak, že není napsán jménem v mapě. Podobně "nepojmenovaná" skála bude na mnohých mapách většina pískovcových věží u nás. Náš horolezecký lid by asi také těžko snášel výpravu zdaleka, dávající jména Podmokelské, Prachovské jehle...

Tak to jsem asi taky tupec. Na Altaji jsem byl jednou a relativně krátce, ale jsem z těch hor (a to nemyslím jen krásu, ale vše okolo, hlavně to okolo) na větvi ještě dneska. A Cimrmanovská akce se mi nelíbí a hotovo!

Dnes v rádiu v pořadu Dva na jednoho o tom Svěrák řek zhruba totol:
"Pojmenování beru jako hold humoru. Mám potvrzení z Altaje, psané Azbukou, že je tam poblíž Běluchy hora vysoká 3610 metrů, která nemá jméno. Možná má nějaké místní jméno, jako třeba Boží prst, ale v mapách jméno nemá. Ruský doktor žijící v Budějovicích, který dlouhá léta dělal na Altaji ředitele hygienické stanice a očkoval tam, má rád naše divadlo a na našich hrách se naučil česky to navrhl."

Zvuková nahrávka je zde.

Dnes jsme zprovoznili stránky www.altajcimrman.ic.cz, kde je možné se jednuduchou formou připojit k omluvnému dopisu obyvatelům Altaje. Jsou zde zveřejněny další dokumenty, z nichž je nejdůležitější právní rozbor předsedy Altajského parlamentu, označující záměr české expedice jako právně nepodložený (což je poněkud v kontrastu s proklamacemi představitelů expedice - viz např. dnešní Právo).