Článek v Reflexu se mi zdá né dosti dobrý. Neroslišuje literární směry v horopisném umění. Poetizmus - se sluncem, květy v názvu, realizmus - cesty jako humus, krátká, lámavá--- Konstruktivizmus - Východní roh, středem...
Nejvýše ovšem řadím průvodce Kroutilovy, které předběhly takzvanou vážnou literaturu o mnoho let (sic!) používáním prvků magického realizmu.
Zajímavé jsou mikropříběhy - něco jako třeba... Vypečená, pozn. kruh osazen dodatečně.

jako projimadlo

Honzo, pěknej článek.
V Reflexu rozhodně pochybili, když do svých úvah nevzali kombinaci názvu věže a cesty. Jaké úžasné psychologické drama se mohlo popsat z kombinací cest jako je Dekl - Přes mísu, Kurtizána - Zezadu, Indián - rezavý tomahawky, nebo třeba Varle na Kokot :-)

už nemá asi o čem psát a tak se chytá kdečeho jako lezci na skalách,když jim jde o život,asi to tam pěkně smrdí a hledají na co by čtenáře lapili

Zrovna u tohohle článečku by mi vůbec nevadilo, že píšou o horolezcích, resp. průvodcích. Nedělají tam z nás blázny, ani šílence, tak proč se zobit?