Jenom bych upresnil, asi nechtic to vyznelo jinak. JZ Everest vylezl Scoot a Haston, Bonington expedici vedl (a kdyz bylo treba i zasoboval vyskove tabory).
Urcite stoji za zminku i Sisi Pangma, kam 1982 dorazil Scott, MacInryre a Baxter-Jones. Lezli nelezenou a nikdy nevidenou stenu z doliny - nikdo tam (mozna domorodci) pred nimi nikdy nebyl, nemeli tedy ani fotku steny, proste dosli pod "kopec", vybalili lano a lezli. Za tri dny to lezeni V+ skal 50 led zmakli. slezli a sli domu.
Ono toho bylo vic, i kdyz nejznamejsi je asi jeho sestup z Ogre.
Jo, Pan Horolezec.

Ahoj,

jenom technická k fotografii s popiskem Zdenek Kotatko.
To neni Zdenek Kotatko, ale jinej Kotatko :-) myslim Josef.

Aha, koukal jsem na fotky ze sta let LKP a skutečně, Zdeněk vypadá trochu jinak. Omlouvám se, nevěděl jsem, že je Koťátků víc.

Ale to mas jedno, dyt ty kotata vypadaj vsechny stejne

Díky,že jste se podělili, ale stejně Vám trochu závidím.
Čus! Iwoš

Na podzim téhož roku jsem se s Dougem opět setkala na generálnám zasedání UIAA, které volilo nové členy do boardu. Britové se rozhodli přemluvit ho ke kandidatuře a k mé velké radosti byl zvolen, neboť kdo jiný by se mohl pokusit vrátit horolezectví v jeho původním smyslu do všech těch reformních tahanic a vícemémě rvačce o peníze. Jak mnohokrát dokázal, pro strach má uděláno, o horolezectví ví maximum a udělal pro jeho rozvoj tolik svým příkladem jako málokdo, je inteligentní, skromný, nesmlouvavý. Do schůzovního křesla se mu vůbec nechtělo, ale nakonec (asi proto, že už se na to nemohl dívat) kývl - britská vize dalšího směru vývoje UIAA potřebovala silnou argumentaci. Abych se přiznala, přestala jsem situaci na horolezecké scéně UIAA dále sledovat, takže nevím, jak se mu na bafuňářské židli daří či nedaří, ale potkání s ním patří k perlám mého živůtku.