Krásně napsáno i obrazově zdokumentováno. Moc díky za tenhle článek.

Tobě též dík za nás oba.

Smutné, krásné. A poslední větu článku podepisuji!

Dagu "ohme" díky! Pámbu ví, že tak bylo... C.A.U

Velice děkuji za takto citlivé přiblížení. Některé věty se nejen krásně čtou, ale dá se do nich i hluboce vcítit. Díky

Máš pravdu - jde o vynikající literární útvar - ságu. A je jen škoda, že se mi nepodařilo zemřít s ní. Ale zdravíme Tě jako tandem Z+P.

Chroustova slova jenom podtrhuji a pod s poslední větu se zcela jistě podepíší všichni, kteří Zorku znali. Dovolím si jenom takovou maličkou doušku. Když jsme krátce před Zorčinou poslední chemoterapií courali po Drábkách, věděli jsme o jejím neodvrátně rychle se blížícím konci. Na Zorce nebylo nic znát, naopak, byla plna optimismu a veselí a večer každému z nás dala na památku nějaký kamínek. Mám ho pečlivě vystavený v pracovně nad stolem. Druhý den mi pak zoufale a starostlivě telefonovala, jestli nám nezkazila odpoledne a večer a jestli se na ni a na Petra nezlobíme, neboť jsme s Petrem Prachtelem trochu více popili, Petr četl ze svých vzpomínek, houpal se na futru od dvěří, kytara řinčela, zkrátka, jako kdyby čas přeskočil o pár desítek lez zpátky. Kde byla Zorka, tam bylo cítit teplo bezpečí a pohody. Zorka vždy myslela více na druhé, než na sebe a nejspokojenější byla, když byli šťastni ti okolo.

Borisi! Představ si, že já vlastně nevěděl o blížícím se konci - Zorka mi hlásila do poslední chvíle, že "jí nemám dělat předčasné pomníčky", že "ještě překvapí a přečká"... pak jsem ale přečkal já... daleko horší než jsem si představoval!!!Díky za pokus o záchranku (která prý nebyla možná) a perfektní vystižení podstaty Zorničky - Želvy.

Well done. A wonderful tribute to a exceptional and beautiful human. Cheers to Zorka.

Tato vzpomínka chyběla u strohého předchozího oznámení.Díky Chrouste.

taky děkuji, Chrouste povedlo se

S dojetím,ale i pocitem přátelství a nostalgie,jsem si přečetl,a prohlédl tu pěknou Zorčinu prezentaci "Im Memoriam".Bravo Vladymyr,byla to velká borkyně,"Čest její památce",a Tobě Péťo hodně,a hodně sil,...jak jsi s oblibou říkal,..byli jste vpravdě novodobí Filomon a Bautsis.AhojPetr.

Díky Ti i oficiálně, s omluvou za porušení psacího embarga. Nojo, akorát já se zatím nějak neměním v ten vavřín nebo cypřiš...hrozné peklo! C.A.U

neskutečná žena, neskutečné výkony, krásný článek! ať je jí na obláčku dobře!

Naprostý souhlas s Arnym - neskutečné výkony, krásný článek! Myslím, že v Čechách se takováto lezkyně rodí jen jednou za sto let. Troufám si tvrdit, že lezkyně s tak velkým talentem, neskutečnou odolností a obrovským morálem jejího formátu u nás zatím zkrátka není. Věřím, že na knížku o jejím lezeckém životě se mnozí moc těší. Určitě to bude skvělé čtení i pro mladou generaci.
Ať se má Zorka v tom lezeckém nebi moc krásně!

Až mě šlo hrábnout, když jsem se zpožděním četl Tvůj text: zjevily se mi veškeré štrapáce "tajnosnubného" a "záchranářského" lezení Zorky - a zaslzel jsem nad svou ubohou současností. Kniha - nevím... jsou (skrze mne) kontroverzní věci. Ale mám nanečisto stručný lezecký životopis Zorky - dokážu-li (ručně) přepsat, bude snad někde na podzim. Jednotlivé povídačky, na kterých taky pracovala do posledka a schválila je, musím dle jejího posledního přání dodělat sám. ALe skrz existenční superproblémy se k nim zatím nemůžu dostat. Sorry prozatím, C.A.U za tadém Z+P

Zmiňuješ obláček - představ si, že já jí napsal posmrtný dopis a adresoval jej "t. č. na obláčku"... jo, byla skutečně dobrá - lepší než jsem si vůbec dokázal představit... Díky za tandém Z+P.

Ač jsem jí neznal, moc pěkně napsáno! Díky za přiblížení života určitě zajímavého člověka. Snad jednou bude ta kniha ...

Zorka patřila též mezi stromolezce - nejtěžší úraz měla právě s otočeným stromem. Kniha ví čet - ale něco jednotlivého by mohlo být na podzim - doufám... melou mě úřady a dluhy... Za tandém Z+P.

Zorku a Petra si můžete připomenout v uryvku filmu JUMP! na Facebooku.

Milí přátelé,
jsem překvapivě ještě naživu, ale stojí to za .....
Vidím prvně tyto stránky - díky všem za krásné vzpomínky na moji milou spolulezkyni. Omlouvám se všem, že jsem dosud nebyl vstavu reagovat.
Snažím se psát staré příběhy - jediné, k čemu mě Zorka zavázala.
Zdraví Vás tandem Z + P

P.S. Zorčin odchod proběhl bez obřadu a moje parte je dosud v šuplíku.

Crouxi! Fantastickou ságu o Zorničce jsem četl snad už 20x a ještě budu pokračovat... dokud nezesnu též. Je to "kantáta pro každý čas" nevídaný literární útvar, průvodce údolím stínů...oživlá Zorka! PP

Díky Chrouste z pěkný a milý, bohužel smutný článek

V osmdesátých létech jsme jezdili do Žitavy na Žitavský běh a pochod Žitavským pohořím, pamatuji si na oba Zorku i Petra Prachtelovi, startovali tam několikrát a oba byli vždy na prvních místech. Pohoří znali velice dobře, protože tam chodili lézt na Jeptišky, kde jsou nádherná ferata Alpine Grat a Nonensteig. Do Žitavy se jezdilo vlakem, to nebyly velké problémy a odtud za pár feniků jejich bimlbánem do hor. Zittauergebirgslauf a Wandertreff se chodí poslední neděli v dubnu. Dnes se účastní tisíce turistů, běžců, jezdců na kolech a na inlajnkách.