Terka 12. ve skupine, postupuje 13. Tedy Semifinale :)
http://www.ifsc-climbing.org/index.php?page_name=resultservi ce&comp=11_WMB&cat=ICC_F

Pěkný výkon, gratulace. Třeba to v semifinále ještě o kousek posune.

Adam nedal top a podle toho jak máchal rukama při spouštění bych řekl, že se svým výkonem nebyl příliš spokojen.

Petr Čermák dolezl asi do půlky

Spadl z malé stříšky uprostřed cesty

Dostal sse do stěny nad stříškou, lepší výkon než Čermák a Klemsa

Dokážete mi vysvětlit systém hodnocení na MS? Ve výsledkových listinách na IFSC jsou uváděna čísla "výška". Nikde jsem nenašel, co přesně tato čísla znamenají. Znám pouze hodnocení podle čísel chytů +/-, které se používá ve SP. Předem děkuji.

Viz samostatný článek

Není jak mladé pochválit a podpořit, že?!
Taky to šlo napsat, jestli ses teda díval na přenos, že Tereza lezla v semifinále velice nervózně, což není překvapením k jejímu věku a teprve druhému velkému závodu, a po chybě ve spodní části cesty se jí, bohužel, nepovedl dynamický krok. Je pravda, že do světové špičky jí ještě chybí hodně, ale letos teprve začala za dospělé závodit. Také ale že je obrovským úspěchem české reprezentace, že jsme měli po dlouhé době na MS semifinálovou účast v ženské kategorii. Naposledy totiž v semi na MS byla v roce 2003 Soňa Hnízdilová (a skončila 15.). A že u nejmladší účastnice semifinále by to mohlo být velikou motivací do budoucna a pro nás že je to naděje, že se po hubenějších letech blýská v ženské kategorii na lepší časy. Ale to by bylo moc pozitivní, že?
Každopádně Tereze obrovská gratulace a doufám, že jí podobné 'komplimenty od znalců' neznechutí nasazení, s jakým se teď věnuje soutěžnímu lezení...
Pooojď Tereza, pooojď

Trochu střízlivého pohledu není taky na škodu. 26. místo není sice špatné, ale žádný zázrak to tedy také není. To, že je jen juniorka, neznamená jistě, že její výsledky budou v budoucnu lepší. Zatím to bylo spíše tak, že většina našich holek dosahovala lepší výsledky v začátcích svého závodění SP, než později. Tereza Kysilková dokonce jako naše jediná závodnice se v obtížnosti dostala i do finále. To se zatím žádné nepodařilo. Jenže bylo to jen jednou, pak to už nikdy nezopakovala. Dnes se v SP i MS do finále běžně dostávají juniorky. Stačí se jen podívat v kolika letech začaly dosahovat úspěchy Ernst, Eiter, Durif, Posch, Rock, a další. Pokud se závodník nechytá už juniorském věku, později jeho šance výrazně klesají, zvláště u holek. Výjimky se určitě najdou, ale moc jich nebude.

Já nejsem žádný profík, ale neměla by toto být soutěž těch, co na to mají? A ne těch, co na to možná budou mít, nebo u kterých si přejeme, aby na to měli?
Nechci se nikoho dotknout, sám lezu málo a do podobných cest bych asi ani neuměl nastoupit, ale na pohled mi přišel výkon některých našich reprezentantů tragický. Vždyť padali jak hrušky v místech, které ostatní s přehledem přelezli. Jejich výkon by asi byl dobrý na nějaké regionální soutěži nebo v ČR, ale toto je mistrovství světa. Toto je opravdu to nejlepší, co v lezení máme? Nevím, kdo těmto lezcům platí účast. Pokud ale svaz, tak bych považoval za mnohem lepší věnovat finance na podporu mladých a členské základny, než poslat na mistrovství někoho, kdo spadne v půli cesty. Trénovat se má před závody, ne na nich.

IFSC má v pravidlech napsáno, kolik závodníků z každé země smí startovat. ČR tyhle kvóty většinou ani nenaplňuje, z důvodu nedostatečného zájmu závodníků.
Aby se zjistilo, jestli na to někdo má nebo nemá, musí se závodů zúčastnit, prodělat si rozklepaná kolena na začátku, protože atmosféra na SP a MS nebo ME je úplně jiná, než na domácích závodech a závodníci si na to musí zvyknout. Proto je třeba je nějakou dobu posílat do závodů bez požadavků na nějaké výrazné výsledky. Adam Ondra je naprostá výjimka.
Pokud se placení účasti týká, komise závodního lezení hospodaří s rozpočtem, který je schválen Valnou hromadou ČHS a případné odchylky musí schválit Výkonný výbor. V rámci tohoto rozpočtu komisaři rozhodují o tom, komu se účast proplatí zcela, komu částečně a kdo jede na vlastní náklady. Obvykle je podmínkou proplacení nákladů určité umístění. Momentálně platné detaily jsou na stránkách horosvaz.cz v sekci soutěže.
Jestli jsou ty peníze efektivně vynaložené, nebo ne, je otázka případ od případu. Je třeba si uvědomit, že peníze od MŠMT jsou na základě výsledků na MS a ME a již méně Světového poháru, takže Horovaz bez závodníků být nemůže.
I když je třeba osobně pochválít (kromě Adama, samozřejmě) Martina Stráníka za 7. místo v boulderingu a Terezu Svobodovou, za stále se lepšící výkony, 26. místo nejlepší české ženy není úplně důvod k radosti, už bylo líp. Výsledky mužů, když odečteme Adama, jsou ještě méně radostné.
K lepším výsledků našich závodníků asi nejvíc chybí možnost tréninku, hala s vhodnými profily, kde by se stavěly cesty charakterem odpovídající Světovému poháru. Pokud musí reprezentanti jezdit trénovat do Innsbrucku, je to problém a tréninkových možností není rozhodně dostatek. Totéž platí o standardní stěně na rychlost, kterou u nás prostě nemáme, na rozdíl od mnoha jiných zemí a na výsledcích to bude brzy dost vidět.

S ohledem na to, že celé lezení po překližce je z horolezeckého hlediska stejně o h... a s (horo) lezectvím nemá společného nic kromě používání úvazku, tak mi řešení tréninku závodníků v tomhle sportu v rámci ČHS, respektive horolezení vůbec přijde naprosto zbytečný.
Ať si udělají svůj sportovní svaz a tam se tím zabývají - po svým a za svoje. Ostatně, nebylo to samý ve výsledcích jakési ankety kterou horosvaz nedávno pořádal?

Díky závodníkům může být ČHS členem ČSTV a popřípadě dalších sportovních svazů. Díky závodníkům dosáhne na nějaké ty státní dotace. Teď nevím z hlavy, jestli peníze vygenerované závodníky přesáhnou jejich spotřebu, nebo ne, to by se muselo dohledat v rozpočtech, ale závodníci přinášejí horolezeckému svazu prestiž v očích laické veřejnosti.
I když spousta klasických horolezců je závodění šumafuk a spíš je štvou občasné hádky a aféry, které se mezi závodníky a jejich rodiči občas vyskytují, myslím, že jim závodníci objektivně nemohou vadit ani v ničem překážet.

Udělat si vlastní závodní svaz: Tahle myšlenka tu už byla a v některých zemích to tak je. Naši závodníci ale nemají osobu, která by tohle táhla a utáhla, protože založit svaz je hodně práce, manažerské, úřednické a tak raději sice brblají, ale zůstávají pod křídky ČHS.

Jen technická: Častý blud, že aby spolek mohl být v ČSTV, musí závodit. Kdepak. Na webu jsou volně k prohlédnutí stanovy ČSTV. Spolek může být i turistický nebo jinak sportovně nesoutěžní, a může být členem ČSTV.