No mezi podařený kousek F.W. určitě patří to, že na jaře 1976 přivezl do NDR tři mladé Amíky – v čele s Jindrou Holičem. O jejich třítýdenní návštěvě napsal Herbert Richter „Der Besuch blieb wochenlang Gesprächsthema Nummer eins der aufgeschreckten sächsischen Klettergemeinde.“ Ukázali jim tam totiž tehdy strašný věci, jako třeba, že se u kruhů neposedává a leze se furt nahoru a když tam je psaný nějaký stavění, buď se přebouchá čistě, nebo se jede dolů. Vysmahli kvanta majstříků za víkend a nechali tam opravdu velké téma na přemýšlení. Fotka Jindry Holiče je i v Daweritzovi, jak to smaží spárou bosej. Jindra si mimo jiné dtaké Šikmou smrt na Poustevníka – pochopitelně bez posedávání u kruhů, což je dodnes velmi ceněná spára, pod kterou se tedy rozhodně fronty nestojí.
Jojo, musela to bejt inspirativní návštěva, stejně jako musely být pro americkou lezecí scénu inspirativní zásady pískovcového lezení, tak jak je tam F.W. prezentoval.

Protože ne každý má u postele Daweritze (jako Hlína), jen uvádím, že Jindra H. je občanským jménem Henry Barber z Bostonu, Mass., ročník 1953.

Díky za parádní, zajímavý článek. Hezký příspěvek do historie horolezectví.