vloni jsem tam potkal Kořalu, kterej tam byl asi dva dny před svejma šedesátinama. Tak tam zkus zajet někdy v srpnu, ale to už zase nebudou ledy.

Tak to asi paní neřekla "letos". Nicméně mne při příchodu uvítala slovy "aha, vy jste ta manželka nejstaršího ledolezce". Zklamání nad tím, že nejsem manželkou nejstaršího ledolezce, jsem si musela v duchu vykompenzovat pomyšlením, že jsem možná nejstarší ledolezkyní (letos:-). Ke statutu vyzvedávání povolení musím přiznat, že to opravdu žádná průda není, je to cestou, horší bylo zaparkovat. A tak k nejsilnějšímu dojmu dne patřilo posílení mé dosud víceméně iluzorní víry, co takový šroub vydrží.

Peto ty na pasech? Ze se nekdy nepridas ...

Vyzkoušel jsem a díky za pozvání, ale nepřidám, dokud nebudu mít po vzoru Douga Scotta nový titánový, nebo alespoň nerezový kolena. Nahoru to ještě šlo, ale dolů to stálo za prd a přitom to nejni vůbec žádnej kopec...

Důležitější jsou progresivní myšlenky Syslova typu než datum narození.

to jste měli krásný! příští rok mi řekněte, taky si zažádám, jestli teda ten krnap nerozpustí. O víkendu jsme chtěli provokovat ŠUNAP ale kvůli nedostatku ochranářů v terénu nám to nevyšlo :)

Petre, mozna by bylo reseni jezdit i skopce na pasech, mimo pohody na kolena, posilis i ruce.