TO JE TEDA LET, nějakejch 30 metrů a pak ještě ďaha do skály dole, mrazí jen při tý představě. Bojuj děvče a utzdravuj se,

cestu neznám, je to trochu z ruky mého rodného krajem, ale pokud je to místo tak blbé a zákeřné proč tam nedat kruh, nebo borháček? Chápu že písek je písek ale život a zdraví za tohle nestojí.
Držím palce at vše dopadne dobře a bez následků!!

Jirka

Myslím, že přidávání kruhu není to správné řešení. Když se podíváš na fotku horní části stěny, vidíš v bříšku spáru, do které se dá založit tutová smyce osmička nejlépe s osmičkovým uzlem a tou si lze ten nepříjemný krok dobře odjistit. Postavíš se k bříšku a protáhneš smyčku shora dolů, je bombová.

Je to podobný případ, jako Velká plotna - nádherná cesta, na kterou se stojí fronty. Už se na ní ale pár lidí zabilo, protože si nedali smyčky tam, kam si je měli dát a spadli. Pokud využiješ možností založit smyčky a uděláš to dobře, je cesta v pohodě.

Správnou reakcí na tyhle nehody není přidávat kruhy, ale zdokonalovat se v zakládání smyček, učit se od zkušenějších. V klasických cestách na písku se se smyčkováním počítá a kruhy jsou jen tam, kde nelze dát smyčku a tak to má podle tradice být. Takhle se to má dělat

Tak jestli je tam tutová smyce další jištění je zbytečný, to máš pravdu. Pokud lze odjistit, tak je to na tom kdo leze jak si to tam pořeší.

Já se přiznám, že jsem tu smyčku také nenašel a trochu se nahoře vybál. Díky tomu to není cesta, kterou bych chtěl na prvním lézt znovu, což je škoda. Jeden kruh pod vrcholem by předešel podobným úrazům, ty smyčky v horní části nejsou nic extra. Ono je něco jiného lézt cesty s mísntími lezci, vědět kde co založit a pak si to dát na prvním. Když ale přijede někdo neznalý, tak si třeba týhle možnosti jištění nevšimne.

Ale takových míst je bohužel na Suškách hodně :-( např. Sluneční cesta na Bílou věž ( tam už se taky pár lidí spadlo )

Mně teda přijde horší Krikava, ten celý vršek duní a vždycky si říkám, jestli by vydržely ne ty smyčky, ale ty šutry, za které jsou založené.
Jenže plošné dojišťování obecně vede k degeneraci lezení a lezců. Pak vyjedeš do hor a pokud si neumíš poradit, jsi v pytli. Vzpomínám si na jeden případ, kdy někdo bivakoval na Mosorské cestě na Aniča Kuk, protože měl před sebou pomalejší družstvo, které obsadilo štandy a borrháky a i když se tam dá lézt stejně těžce v prostoru tak 50 metrů na šířku, bez borháků to neuměli.
TKdyž jsem neznalý a nezkušený, lezu lehčí cesty, zeptám se místních, podívá,m se jak to leze někdo jiný, dám si to napřed za někým na druhém.

Pokud nejde založit tutová smyce a hrozí podlaha, tak by tam podle mě měl být kruh. Tomu neříkám degenerace. Nehrajeme si přede na hrdiny, ale jdem si zalézt a chceme se vrátit domů bez zlámaných kostí.
Jiná situace ji třeba na Hrubici, kde minimum kruhů zároveň elimininuje množství lezců na měkém pískovci. Ale na Suškách nic takového nehrozí. A závěr, že když cestu neznám, tak mám lézt na druhém mi nesedí. Je přeci hezké lézt na prvním novou cestu, hledat kudy dál kde se dá, tak si založit vlastní jištění a i se trochu vybát. Případný pád, by ale neměl končit tragicky.

Obecně souhlasím, ale na Karamoře dobrá smyce založit jde a při nezvládnutí sice hrozí velký pád, pokud jsou i ostatní smyčky mizerné, ale podlaha ne. Ta cesta tam je od šedesátých let a lezou ji davy. Pravda, na konci polehtá nervy, ale to je každého věc aby zvážil svoje možnosti a schopnosti, míru rizika, stav svůj, stav stěny a stav svého materiálu a rozhodl se, jestli do toho půjde. V okolí je dostatek jiných cest, které jsou taky pěkné a může je v klidu lézt a zalézt si na nich. Nemusí lézt zrovna jen Karamoru.

A nebo třeba s sebou nemuseli mít dost vybavení na to, aby si sami dokázali zjistit celou délku. Šli přece do cesty s nýtama a jestli si něco vzali navíc, tak dvě tři věci na dojištění a ne celou paletu, se kterou by normálně šli do takové cesty.
Takže takto já hádám z křišťálové koule ... :-)
Hoď si kamenem, kdo by s sebou bral věci pro kompletní postup po vlastním ...

Řešením by určitě nemělo být plošné dojištění, ale třeba přidání jištění do "vyhlášených" cest a míst, kde to končí úrazy nevidím jako problém. A takovéto bórky se občas někde objeví i když tam je možnost jištění. ( Samotář - bórek u hodin, Karamora bórek pod kruhem ).

Nevím přesně jestli mimo prvovýstupce má VK má sama takovou pravomoc ...

Jinak lízt to na co mám, lízt s rozumem, umět se smycema a zjistit ci co možná nejvíce informací o lezené cestě se by se změnit nemělo.

Teda CAPTCHA je tu dost vostrá ...

(Teda pokud si nekdo myslel, ze jde do cesty s nytama, tak si asi spletl oblast.)

Rozhodne je tu kultivovanejsi diskuze nez na Lezci, tak se pridam.

Osobne se v tehle ceste nejvic bojim pri odlezu od kruhu. Pak tam nekde sla nastrkat bambule, ale byla dost hluboko, tak si pamatuju, ze jsem ji posledne vyhrkal ven. A pokud se zde zminuje tutovej uzel, tak ten je podle me za tim nejtezsim. Ale to nejspis je proto, ze ten konec jsem lezl sparkou asi jenom jednou a pak jsem prisel na to, ze asi o metr vic vpravo to je jednodussi. Nejake madlo, noha nahoru a straduju si to k vrcholu. Jenze ja jsem tak trochu "ojebavac".

Pak tu nekdo zminuje vrsek Krikavy. Tam si myslim, ze kdyz dokazu prelezt tu sparusokolika dole, tak nahore bych musel mit fakt smulu, abych spadnul. A jeste vetsi, aby se pri te prilezitosti vyrvala nejaka smyce.

A jeste spekulace k tomu padu. Nevim jak na Male Skale, ale v Liberci v pondeli spadlo par kapek. Vim, ze se na Suskach muze i za mokra, ale jestli to treba holkam nesmekalo. No hlavne, at se z toho otrepou.

K borhákům na Samotáři a na Karamoře.
Hodiny na Samotáři vážně moc dobrý nebyly, navíc vodorovný, já bych si do nich nechtěl ani odsedávat.
No a borhák na Karamoře dole je myslím náhrada za starou skobu, která tam bývala. Ono se na Suškách kdysi trochu aj skobovalo, nebyl to takový ten úplně ortodoxní písek, ale spíš pískovcový Tatry, ve více cestách ty skoby byly a po letech už pak byly dost děsný, takže se někde místo nich dávaly borháky (třeba na Střední věži, nebo právě Karamoře).
Vyhlášený cesty by naopak měly zůstat vyhlášený, jako výzva, a na ty by se sahat především nemělo.

Drobný příspěvek do diskuse: dojišťování klasických cest je cesta do pekel a jakmile se na to přistoupí, skončí to sportovním přejištěním celé oblasti. V případě Sušek je dilema v tom, jestli je to oblast, kde se má/může na pískovci uplatnit sportovní styl lezení (lhostejno, zda s mg nebo bez) nebo jestli je to unikátní lokalita pro klasické pískovcové lezení v období, kdy počasí na měkkých píscích lezení nedovoluje. Já jsem pro druhou variantu. Součástí kompetence lezce není jenom schopnost dělat těžké kroky v bezprostřední blízkosti fixního jištění, ale taky umění bezpečného použití vlastního jištění - tedy ne jenom fyzický výkon, ale také kreativita a výkon mentální. Jak už výše zmiňoval Petr, není Karamora jediná cesta na Suškách, kolem které se vede tato polemika. Kromě ní a Velké plotny to jsou např. Malá plotna nebo Poslední přelíčení - cesty bezpečné a skvěle jistitelné smyčkami a přesto zatížené těžkými i smrtelnými úrazy. Samotná Karamora už přitom vlastně kompromisem je - kruh je zde dodaný, původně se lezlo bez něj a dokonce se štandovalo v tutové smyčce v jeho blízkosti.

Na doplnění jen toliko, že pokud se jedná o cesty jištěné vlastním jištěním, neexistuje cesta, kde by se nedalo zabít, pokud to člověk dostatečně zvorá.

Kompromisem svého druhu je nejen Karamora, ale i Poslední přelíčení, které původně udělal Vašek Tůma bez kruhu, jak mi kdysi říkal, ale Machovič si asi řekl, že už má těch cest na Panťáku a Suškách dost a nenapsal to do průvodce, takže směr zůstal jakoby volný a později udělal cestu Slovš Jiřena s kruhem.

Vzhledem k tutové lanovici a si metr pod kruhem si to bez kruhu představit dovedu.

Hm...ještě než dolézáš k té tutové lanovici, oko se ti jaksi šine šejdrem vlevo k tomu borháku, co přidali vedle Břízkový, a jakási temná síla tě žene si ho cvaknout. A kruh, to je pak jako maminčino pohlazení, taková hezká jistota, než se jako vosa na bonbónu usídlíš na kazatelničce vpravo nad ním a než se vrátíš do spárky (když to tedy nelezeš přímo). Docela dobře mi tam ten kruh sedí, a celá cesta je prostě nádherná, ať už ji stvořila příroda, Tůma či Jiřena.
Jak by (možná ) řekl jistý V.Š, kruhů není nikdy dost :-)

Tvé veršované tvrzení možá i v hexametru nijak nerozporuju. Již několikrátejsem. onen kruh s uspokojením cvakl. Bez něj si to dovedu taky představit. Muselo by to být s větší rezervou, ale šlo by to.