Zrovna tam jeli dva kamarádi...

http://zpravy.idnes.cz/dva-cesi-zemreli-v-tyrolsku-dpe-/zahranic ni.aspx?c=A120616_160927_zahranicni_brm

Podle idnesu jim melo byt 25 a 26.

jen technická. V oblasti Glockneru sněžilo naposled ve středu. Od čtvrtka bylo teplé počasí, ve 3000 m byly v pátek hřebeny vyčištěny od nového sněhu.

no to máme radost, že to nebyly ty naše dvě hvězdy

Nemohu říct nic o radosti, když tam kvůli kravině - uklouznutí, zakopnutí - zhoršené metodickou chybou zahynuli dva lezci. Ale ulevilo se mi, že to nebyly ty naše hvězdy.

Pevne verim, ze to neni narazka na fotrovskou dvojici RaP, ktera mezitim rozvaznym kochacim tempem bojovala v 52 delkach udajneho chodeckeho terenu Widli na Torsteinu (ktery se nepocita .-)? Citim ironii.

Jenom jedna otázka: Proč se jako nepočítá?! Teda kromě toho, že jste to zapytlili...

Strudl mel jeste adventurne vyvadet hanibali Ondra. Ti jsou Ok, psali mi v sobotu.

Kolega z práce je šel zrovna zapít.... Byly to jeho spolužáci ze Střední školy. Víc nevím. Blbé jako vždy, když se někdo zrakví.

Pokud si pamatuju, jsou tam zhruba po nějakých deseti metrech borháky. Necvakat je při sněhové pokrývce mi přijde jako slušné podcenění :-(

Oni ty borháky kolikrát pod sněhem nejsou k nalezení potvory :-(

Hřeben jde odjistit i bez borháků. Lezli jsme to v dubnu za sněžení, chce to jen trpělivost. Co máte pořád s tím sněhem? Od pátku byly hřebeny v oblasti jako vymetené. Podmínky byly optimální. Jediné lavinézní místo je při sestupu z Kleinglockneru na ledovec nad chatou Erzherzog.

Viděli jsme je svážet v podvěsu, řeknu vám, moc radosti do výstupu nám to nepřidalo. Pravděpodobně se to stalo na dvou místech, která jsou standardně bez sněhu. Tentokrát se tam těsně pod vrcholem vytvořil asi 35m dlouhý sněhový hřeben který zajistit nešel, tedy ano, na jedné straně borhák a na druhé straně kovová tyč. Pokud šli simultáně a měli mezi sebou jen nějakých 30m, nebo míň (vůdci to na krátkým laně chodí běžně, já si radši odmotal dost lana a odjistil to), tak to asi bylo to místo. Borháky tam jsou, ale ne po dvou metrech, někdy po deseti, někdy po padesáti, když je to zrovna lehký. Já to šel už třikrát a zese jsem dva docela důležitý borháky málem minul. Je to klasická, ale za sněhu fakt rozhodně ne lehká tůra... je mi z toho akorát smutno. Teď už jsou v horách napořád....

Pokud se stalo těsně pod vrcholem a zároveň kolem poledne, tak museli být velice rychlý. Nám to za sněžení trvalo na vrchol asi 12 hodin, největší problém byl s orientací. Nezajistitelný 30 m úsek těsně pod vrcholem si nějak nevybavuji a to jsme tam byli v polovině dubna. Teď byly okolní hřebeny i nad 3000 m suché, od čtvrtka bylo přes den mimořádně teplo. Sněžilo naposled ve středu.

Byl to kamarád, člen oddílu, spolulezec, bezva kluk. V únoru jsme s ním byli v Tatrách, za dost mizerných sněhových podmínek, hnusně zakydaný 2-3 lezení dával naprosto s přehledem. Jištění z štandů i průběžně ovládal, věděl, co dělá. O tom, co s přesně stalo, můžeme jen spekulovat. Měl sebou nezkušenýho lezce, takže téměř jistě lehčí pasáže jistili na průběžno, težší ze štandu. Podle zkušeností z Tater měli mezi sebou tak 15-20m lana a na průběžno se snažili mít mezi sebou aspoň nějaký jištění - borhák, smyčka friend... Pak asi přišlo místo, kde, jak píše Ondra, to zajistit nešlo. Zvážili to a řekli si, že těch pár metrů přejdou. .. Člověk, dělá tyhle rozhodnutí v horách každou chvíli. Když budete chtít všechno jistit z tutovejch štandů, tak se nikam nedohrabete, když půjdete úplně bez jištění, tak jste jasný. Nebyl to žádnej blázen, co by zbytečně riskoval...
A ten teoretik, co psal ten článek mě teda pěkně nas*al. Napsat, že byli navázáni, ale nejistili se, to je sakra zavádějící, jsem přesvědčenej, že se jistili téměř celou dobu. A občas je holt potřeba přejít na pohled lehčí pasáž kde človek nezaloží a kdo se na 35m odváže smotá lano a pak se zase bude navazovat. Jasně, že teď víme, že to měli udělat úplně jinak a že stálo za to, rozmotat 60m lana, ale kdo jezdí do hor, tak asi chápe. A je hezký, že autor četl Schuberta, ale ty kecy o brždění jsou úplně mimo, to je ve firnovém svahu.
Přišli jsme o bezva lezce, nebyl to žádnej "bezmozek". Tejden předtím jsme byli na jednom laně v Hlubočepích, když mě jistil, byl jsem v klidu, věděl jsem, že jsem v dobrých rukách. Pak jsme nad pivkem dělali plány, co všechno spolu v létě podniknem. Vidím to před sebou, jak se se mnou loučí s úsměvem a zvednutou rukou...

Ahoj Honzo, je mi líto, že se ti zabil kamarád a chápu, že bereš vše, co se okolo toho napíše, citlivě. Jako "ten teoretik co tohle napsal", co leze přes 30 let a má na kontě přes 250 výstupů v horách a z toho něco přes třetinu v zimě, nemohu ale opět napsat nic jiného, že pokud spadli navázaní na lano, v kritickém okamžiku nejistili (a nezáleží na tom, jestli jistili celou cestu předtím). Samozřejmě tu situaci znám - nechce se motat lano na ten kousek, co mám před sebou - tak to risknu a jdu. Mnohokrát jsem to taky udělal a mnohokrát mi to vyšlo. To ale neznamená, že to bylo dobře, akorát jsem měl kliku a oni teďka ne.
To, co píše Schubert není zdaleka jen o chůzi po firnovém svahu. Síly potřebné ke stržení jdoucího člověka jsou velmi malé i při chůzi po hřebeni a kdekoliv jinde, kde se dá spadnout. Takže teze, jistit, nebo sbalit lano, platí i jinde než na firmu.

Ahoj Petře, tak sorry, já jen co čtu všechno, co se o tom píše, tak už mám nervy na pochodu, je to pro mě až příliš osobní záležitost. A ze všech těch článků mám pocit, že si z nich čtenář udělá obrázek, kterej si ten kluk prostě nezaslouží. Mám pocit, že ho všcihni hned soudí, jako nezodpovědnýho, nopatrnýho floutka, co neměl v horách co dělat. A tak to nebylo. A právě, že si myslím, že "jen" udělal to co, já s Erikem, ty a horolezci od vás prostě občas děláme a prostě měli sakra smůlu... Když vidím, co se v horách děje, jak tam jsou borci, co neuměj ani uvázat prusík a choděj nenavázaný mezi jasnejma trhlinama, tak bych prostě nerad, aby to vyznělo, že tohle byl jeden z těch Případů.
Všem horolezcům tímto přeji, ať jim letní alpské výstupy dobře dopadnou a v pořádku se vrátí.
PS: U Schuberta jsem neměl na mysli stržení, ale to o tom brždění.

Nojo, svět je nespravedlivej. Zatímco davy obsahující spousty hazardujících šílenců se hrnou normálkou na GG a v rozporu s přírodními zákony to přežijou, znalý a opatrný lezec je někdy potrestán daní nejvyšší za tu třeba jedinou chybku, kterou udělá.

To jsi napsal hezky, tak nějak to teď asi uvnitř cítím. Čest jeho památce a kéž bychom v horách potkávali víc takových, jako byl Ondra.

Podle chataře ze Studlhutte došlo k pádu na posledním větším sněhovým průlezu stěnou. Je to ten moment, kdy jste přelezli klíčovou plotnu a pak jste takovým kratším zářezem dolezli až na jeho konec. Je tam vlevo nad vámi borhák a před vámi v dnešních podmínkách sněhová stěnka (respektive dvě oddělené žebírkem). Za normálních podmínek se dá lízt cca 3 hlavními směry, ve kterých jsou občas borháky (teď ale byly pod sněhem). Oni pravděpodobně traverzovali pod takový malinký žebro a tam s jedním z nich ujel koláč mokrýho sněhu.
O nějaké chybě bych tady opravdu nerad špekuloval. Tohle se na horách prostě stává a za takovýhlech zákeřnejch podmínek s tím každý musí prostě počítat. Ono zase ty hřebeny nebyly až tak vymetený ...

Díky za komentář a doplnění. Přemýšlím o tom, jestli v případě, kdy není za co jistit a je přede mnou podezřelé shěhové pole by se nedala tragédie zmenšit kdyby se to pole šlo bez navázání.
Jasně, když už se ví, co se stalo, se snadněji vymýšlí co by šlo udělat líp....

No, pro mne jako gajdíka je rozvázání se s druhým nebo druhými prostě nemyslitelné :-))) A zmenšení tragedie na polovinu, jako v tomto případě je stejně obrovská tragedie ... a navíc velkej alibismus pro toho, kdo přežil a jeho příbuzný ...
Babo raď, jak z toho ven ... Samozřejmě vše závisí na aktuálních podmínkách. Tady ty borháky mám zmapovaný, tak bych kutal a kutal, až bych se k nim dostal,. Tenhle úsek se za těchto podmínek lépe leze buď přímo podél hrany, nebo podél toho zmiňovaného žebírka.
No a jištění, když nemám borhák?
Mrtvej mužík či mužíci, když to půjde, ale jinak je to dost vachrlatý. Tyhle podmínky s mokrým novým sněhem jsou na pytel. Buď ujíždí horní vrstva a člověk má pocit, že to nějak prostě přebojuje a pak najednou může ujet i další a hlubší část ...
No a pak je taky možnost, že tam prostě vyrazím jindy. Ten kopec tady bude i příště a moje zkušenost mi říká, že konkrétně tuhle cestu si nejlíp užiju za parádního babího léta někde na přelomu září a října, bez stresu, v tričku a především bez lidí :-)))

Ta poslední možnost by byla bývala asi opravdu nejlepší, jinak souhlas se vším.

dolez studlgratu den nato:

horske rajce.

Pěkný fotky, jen ten traverz pod P. bych vám nezáviděl. Asi vidím blbě, ale hřeben SG vypadá jak v červnu, pár dní po sněžení. Prostě nový sníh je pryč.

jo, přesně, petře, vždycky jde o náhodu a rozhodnutí zda do toho jít - tady byl nový sníh, anebo se na to vykašlat,náhoda vždy hraje roli, někdo flink na jištění má "anděla" kterej mu visí za zadkem a dostane ho z toho a projde a další jako, zde, dojede na maličkost, smutné,už táta říkal, mět to zabalit, nikdo nemůže odsuzovat,ani posuzovat, když s nimi tam nebyl