Ten Smítko psal dost krasopisně. Zajímavý, že stejnou rukou jsou psaný i ty výstupy, kde není Smíto napsanej. Asi tam knížku donesl pozdějc a dopsal přelezy.

Když tak nad tím přemýšlím, tak mě to i sere. Když jsem tam byl, tak jsem si ji nafotil, moc jsem o tom nevykládal, aby tam někdo nešel jenom kvůli tomu že tam je originál kniha. Aby to bylo pro ty, kteří chodí do údolíček. Pro potěšení, za odměnu. Kniha nebyla zcela popsaná, bylo jí tam dobře. Ani němci, co tu v okolí pobrali nejednu knížku, tak si nedovolili takový skvost vzít.
Prosím vás, když potkáte zajímavou vrcholovku, nafoťte jí na věži, pro případ zničení, nebo pro případ zaarchivování někým nepovolaným, a nechte ji tam. Kdyby tam byla dalších sedmdesát let, tak by měla větší hodnotu.
No nic, vrátit to nejde.
Mnoho blažených chvil v archivu přeje Vorel

Souhlasím s Vorlem... Potkat jí tam venku musel by prima zážitek, ať už zčistajasna nebo na něčí doporučení.
Nu což, třeba ještě nějaká žije :-).

Souhlasím s Worlem. Sundávat nepoškozenou a nepopsanou knížku z věže je debilismus. Škoda že jste připravili ostatní o zážitek listovat se zatajeným dechem historií lezení v Údolíčkách.
Třeba archiv není jako LDNka ze které není cesty zpět a ještě se pánové chytí za nos a potichu bez mediální prezentace tam knihu vrátí...
Nedori

Chrouste, to snad nemyslíš vážně! Vyfoť si co chceš, a když to pak někde vystavíš, tak super. Ale proboha proč tu dobrou a nepopsanou vrcholovku někam odnášíš, tak tomu tedy vůbec nerozumím. Docela by mě zajímalo, kde teď je. V rámci zachování dobrých vztahů by bylo dobře ji zase rychle vrátit. Ostatně koukni na hruboskalsko.cz nebo na Skalní oblasti ČR, tam to máš okomentované více.

Tý kritiky je tu až nějak přes příliš... Možná je sundávání zachovalejch a nedopsanejch vrcholovek debilita, ale na druhou stranu buďte rádi, že ji snesl Chroust, kterej se o ni dobře postará. Taky ji mohl snýst nějakej blbeček, kterej by ji hodil doma do skříně a nikdo by z toho už nic neměl.

Možná by se mohlo v takových případech postupovat podobně, jako u soch na Karlově mostě. Dostatečně cennou knížku nahradit přesnou kopií a vložit zpátky.
Chápu ty, kdo protestují proti sundání nedopsané knížky, zapsat se to stejného sešitku, jako Smítka, je čest a sláva a zážitek, ale zároveň chápu stále se zvyšující riziko poškození, popřípadě soukromého "archivování" takového skvostu a čím déle tam bude, tím větší to riziko je.

Fotit knížku na věži sice jde, ale kvalita nic moc, chce to na normální skener a ten je doma.

Je na diskusi jestli potom knížku vrátit originálně a čekat, jestli vyrdží až do popsání, nebo udělat kopii a tu vrátit, nebo tam dát jen prostě novou. Já bych hlasoval za tu kopii.

Já bych jednoznačně hlasoval za návrat originálu. Lezení, to na písku zvlášť, je něco, co se mi vzpírá podobnýmu racionalizování. Racionálně můžu uvažovat nad pevností uzlu nebo vedením lana, a ne o takové srdcařině, jako je vrcholovka. Ta má bejt na věži, dokud neodejde nuceně do výslužby. No - a když ji nějakej zmrd ukradne ... asi to tak mělo bejt, a třeba se za to ten dotyčnej někde pořádně proletí. Dočasné sejmutí kvůli zdokumentování ještě chápu (i když i bez toho bych se asi obešel) - ale v každým případě vrátit!!
P.S. Holt každá cesta do pekel je dlážděná dobrými oumysly...

Jaká cesta do pekel? Cena takovéhle knížky stále roste a s tím i riziko, že ji ukradnou Sasící, co dělali nájezdy na sbírání knížek, nebo že se zničí. Turistům na Karlově mostě nevadí, že se procházejí mezi kopiemi, tak proč by vadilo se zapsat do kopie, kde by třeba mohlo být napsáno, že originál je v archivu tam a tam. Cena soukromého zážitku jednotlivce myslím v tomhle případě už nepřeváží riziko ztráty cenné knížky. kolk knížek s vlastnoručním podpisem Josky Smítky kde máme?

Nic proti Tvýmu přístupu, prostě Ty to tak máš. Já to cítím jinak, asi nejsem sám. Nevim, jestli Ti to zvládnu takhle v letu vysvětlit, ale vnímám jinak turistiku po Karlově mostě, a jinak pískařinu. Je to o tý racionalitě a iracionalitě, jak jsem to zkoušel říct včera. Ale chceš-li to nějak racionálně popsat, tak si to vem třeba takhle - představa, že poté co jsem vysápal nějakou klasickou pětku s vykřičníkem (abych si tak moc nefandil ;)) se budu zapisovat do kopie, neboť originál je sterilně uloženej, aby se mu nic nestalo, mi prostě nesedí. A nejsem si jistej, jestli by se tý knížce líbilo, že jí někdo nese pryč, aby se jí nic nestalo ;)))
Líp by to myslím dokázal vystihnout třeba Bobr, jak ho tak znám.
/MIMO TÉMA: jinak chválím, už napotřetí se mi tady neobjevila žádná captcha!/

Tohle jsou dva protichůdné pohledy, ale oba legitimní. Klíčová otázka je, jak porovnat zájem společenství na zachování cenné knížky proti zájmu jednotlivce na zapsání se do takového skvostu a kdy ten zájem společenství začne převažovat. Je jasné, že čím starší je knížka, tím větší ten zájem na jejím zachování je. To není jednoduché a je to v podstatě politické rozhodnutí.

Captcha: Pokusně jsem ji vyřadil, ale jestli budu mazat spamy víc, než půl hodiny týdně, zase ji zavedu :-)

Zapsat se do originál vrcholovky je bezesporu krásná srdeční záležitost, ale za to aby ji někdo za rok za dva šlohnul, nebo aby do několika let prohnila schránka a knížka se se vší noblesou rozpadla, za to to podle mýho názoru nestojí. Nedávno jsem psal bakalářku o historii lezení na Ostaší a v Broumovkách a s originálníma vrcholovkama jsem pracoval. Byl to mnohdy jedinej zdroj informací. Ze své zkušenosti můžu říct, že krom jediné byly všechny v celkem dobrém stavu a nedopsané. Díky Bohu za ně! Ty nejcennější, do kterých by bylo opravdu krásné nahlédnout, už nejsou mezi námi. Respektive jsou zřejmě u někoho, kdo je už nevydá, nebo o nich už ani neví. Chápu romantiky, který se chtěj podepsat do stejný knížky jako Smítka (i já bych chtěl), nicméně na ostatních věžích je člověk rád, že se má vůbec kam zapsat a originálku neřeší. Proč to nejde taky tady? Protože na to kdosi upozornil? Na webu skaly.horosvaz.cz je poznámka, že knížka se už vrací zpátky na věž. Docela by mě zajímalo jak dlouho tam vydrží. Aspoň že ji Chroust stačil nafotit...

Sám jsem nadšen, když naleznu vrcholovku desítky roků starou a hlavně, když zjistím, že se zapisuji na její první strany. To je nesmazatelná vzpomínka.
BOHUŽEL Chroustovo počínání chápu. Za poslední roky jsem ve vrcholovkách našel spousty zápisů lezeckých ignorantů, jenž tam líčí svoje zážitky, malují obrázky, píší na desky apod.

Vrcholovky, naše dědictví, bychom měli chránit jako historický dokument. Nová vrcholovka by nebyla na škodu. (Z)Bylo by totiž přímé srovnání, jak se k vrcholovce chovali naši předci a jak vrcholovka resp. zápisy vypadají dnes.

Že sundání Smítkovy vrcholovky z Laňky vyvolá diskusi bylo jasné, ale takovouhle sprchu jsem nečekal – a nejošklivější jedovatosti si snad nezasloužil.

Ano, udělal jsem chybu, „tohle se mi nepovedlo“. Ač veden ryzí snahou o zachování relikvie, uznávám logickou kritiku. Upřímně se omlouvám správci oblasti, VK a dalším oficiálům, že jsem s nimi záležitost předem nekonzultoval a „šlápnul do jejich hájemství“. Ti hoši dělají záslužnou práci, které jsem si vždy vážil a vážím, o to víc mne situace mrzí.

Stejně tak se omlouvám všem, kteří již nemají příležitost se do „origa“ zapsat. Na adresu dotazů „kde ta knížka vlastně je“ sděluji, že nikoli v mém šuplíku, neukradl jsem ji ale předal k archivaci do rukou předsedy TJ Český ráj.

Pro mne – a doufám i pro ostatní – z toho vyplývá jasné poučení, že se má zachovávat staré dobré pravidlo: „Nepopsaná a zachovalá knížka nechť setrvá na vrcholu, na plnou či poničenou upozorni správce oblasti, aby ji předal do archivu a nahradil novou!“

Chroust II.