No nevim o kolik jsme lepsi Nemcinar, ale v lese je zakazano "Lagern bei Dunkelheit, Zelten". Zelten je jasny - stanovani, a Lagern je "delsi pobyt na jednom miste/prespani ve volne prirode", takze vlastne bivakovani at uz v aute nebo mimo nej. Nicmene oboje je pripustne se souhlasem majitele.

(http://www.bmlfuw.gv.at/forst/wald-gesellschaft/ve rhalten_wald/lagern_zelten_wohnen.html)

Jeste jsem zjistil, ze to co je ted na webu je vytah z trochu obsahlejsiho stareho clanku. http://www.alpenverein.at/portal_wAssets/docs/natur-umwelt/Zelte n-und-Biwakieren-in-Oesterreichs-Bergen_HP_2010.pdf

vono v konečném důsledku je nejbezproblémovější bivakování u těch všech chalup patřících horským spolkům. páčto a jelikož nájemce je povinen umožnit členům horských spolků ubytování za cenu víceméně nákladovou a určenou majitelem, takže nájemce vlastně nežije z noclehů, ale z jídla a pití. takže nakonec je nejvhodnější si ověřit telefonicky že je chalupa zarezervovaná a plná po komín, a pak přijít, zeptat se, sežrat večeři, vypít dvě piva, ráno posnídat a mezi tím si po domluvě schrupnout u chalupy a tu neobesírat, ale spořádaně užívat hajzlík na chalupě.

tedy, jsou chalupy kde to po dohodě jde. některé, ke kterým vede silnice se chovají vlídně i k obytným vozidlům rozumné velikosti.

ovšem je třeba se přitom nechovat čecháčkovsky vychcaně, žánop, nechladit si svoje pivo v umývárně, nevařit na čmoudícím primusu hned u dveří a tak.

Ono jde spíš o to, abychom věděli, co si můžeme dovolit a kde. Máš spoustu lezeckých kopců, u kterých chata není a nástup je 2,5 hodiny. Tak třeba vědět, jestli musí vstát ve 4, dojít na nástup a lézt, nebo dojít večer, přespat u nástupu a ráno v pohodě po snídani nastoupit.

ale jo, jasně. ale zase, s rozumem, nemlaskat. na jednu noc za soumraku jako indián zalehnout, za úsvitu vstát, s tím problém není skoro nikde (teda kromě extrémů typu hölental kde jsou jednak pidinástupy a druhak pro držgrešle zadarmo plácek s hajzlíkem). netábořit tejden v dvacetičlenné partě pod frekventovanou stěnou, nenechávat stát stan přes den, nepálit vatru, neřvat u vohýnku atakdále. nebrat s sebou děti, manželky, psy, zevláky a pařmeny.

Tohle je pro většinu samozřejmé, ale jsem rád, že ta připomínáš pro ty, pro koho to samozřejmé není. Dvouapůlhodinový nástup s 1 km převýšení poměrně spolehlivě odfiltruje děti, manželky, zevláky a pařmeny. Psy lze využít k tahu :-)

To mas Lukasi samozrejme pravdu. Ale je dobre vedet, ze v pripadne nocni debate je dulezite zduraznovat, ze to bylo neplanovane, nez to, ze nemas stan. Ona neexistence stanu samozrejme podporuje to tvrzeni o neplanovanosti.

Jo a mimochodem, ono v tech clancich se resi les (na cemz je mj. zajimave to, ze lesni silnice neni les, ale stejne vsechna pravidla ohledne spani jsou na ni explicitne uvedena, ze jsou stejna jako pro les), nad lesem, ale parkac u silnice je imho jeste dalsi kategorie, ktera patri nekomu jinemu, a muzou na ni byt uplne jina pravidla.

jasně, parkoviště není les.

připomněl bych (zaslechnutou) příhodu z absurdistánu, z roháčské hřebenovky: tady je zakázané tábořit, tady jsme v národním parku. ale pokutu nedostanete proto, že by tady bylo zakázáno táboření, ale protože jste takoví kokoti, že se ještě v půl jedenácté válíte a ještě jste ani nezabalili stan. (samozřejmě vše domorodou řečí)

Nejhorší je nasrat orgán natolik, že začne plnit své povinnosti :-)

A v tomto konkrétním případě se tomu orgánu ani nedivím. :)
Jinak zajímavý a užitečný článek; díky, Petře.