Jistič se zachoval prakticky nejhůř, jak mohl (kdyby si konce lana nevšiml a nechal ho projet, dopadlo by to asi stejně blbě, ale dalo by se to aspoň pochopit, když ne omluvit).

Buď neměl odhad nebo zkušenost, nebo mu voda za krkem zatemnila mozek, že nechal vědomě(!!) parťáka spadnout - a takový pád, jak je i v článku uvedeno je z principu nekontrolovaný. To je naprosto neomluvitelné, bohužel ne až tak překvapivé.

Oba evidentně věděli, že mají krátké lano (prvolezec přelaňoval), jistá (podstatně menší, bohužel pro výsledek rozhodující) část viny padá i na spuštěného, měl si to v zájmu zachování vlastního zdraví pohlídat.

Naprosto spolehlivou , stoprocentní prevencí - v případech, kdy není zcela zřejmé, zda délka lana na spuštění stačí - je navázání jističe! Navázání má spouštěný nekompromisně vyžadovat, je to jeho zdraví. Jistič, zejména pokud jde o muže :-), k tomu přistupuje prakticky vždy s lehkou myslí a s nechutí v tomto směru cokoli podnikat - bo vidí, že není problém a když bude, lehce ho zvládne, ale přesvědčit se dá.

Pak sice může nastat problém viselce, ale ten už je (při běžném sportovním lezení jednodélek a při sedacích úvazcích) nesrovnatelně méně závažný, spíš legrační.

(Setkal jsem se s případem, kdy jistič "velkoryse" udělal jednoduchý uzel na konci lana, ale ten - jak jsme vzápětí, naštěstí jen cvičně vyzkoušeli, osmou projede snadno.)

Navázání jistícího má význam (ještě větší) i tehdy, když prvolezec leze cestu která se blíží délce lana. Pokud těsně před koncem spadne a lano projede jistítkem, následky jsou fatální.

Navazujme se při jištění a vyžadujme to po svých jističích (jsme-li v pochybnostech o délce lana), je škoda se naprosto nesmyslně potlouct, domrzačit nebo i zrakvit!

(Píši tento komentář i proto, že ne tak dávno se mi něco podobného stalo - byl jsem v pochybnostech o délce lana, které nebylo moje, opakovaně jsem se ptal, zdali délka stačí - sámoozřeejmě, opravdu stačí? - no jasněéé! Tak jsem to pustil z hlavy a nevyžadoval navázání (moje hrubá chyba!!), nešlo o zelenáče, a lezl. Při spouštění jsem viděl, že to je tak 4-5 metrů nad zem, nechutně vysoko. Dopadiště rovné, ale celkem tvrdé. Řvu, jistič aspoň pochopil o co jde, nechal lano - přes moje hlasité protesty - projet na těch pověstných 30cm (to jsem mu měl opravdu za zlé) a mával druhou rukou, že je nad věcí. Šel ke stěně a dolezl (naštěstí tam byl lehký terén) pomocí jedné ruky dostatečně vysoko, abych se dostal na zem, konec dobrý, všechno dobré, ale...)

Dopadl do mista kam se kouka clovek na fotce: nohy a zadek na vyraznem placetem sutru, telo a hlava tesne mimo druhy spicaty sutr pred kletrakem s cervenym trikem. Tedy stesti v nestesti, kosek dopredu by byla hrana kousek dozadu spicaty kamen.

Celá ta příhoda je na Darwin Award. Snad se hoch dá do kupy. Předpokládám, že helmu v Juře nosej akorát exoti jako jsem já, ale hodila by se :-)

Pád na zadek z výšky 2 metry může být i kompresní zlomenina páteře. Brrr.
To je poprvé kdy sem se dozvěděl o situaci, při které jistič ví o krátkosti lana a spouštěný spadne. Ale u "velmi dobří polští lezci", což už je samo o sobě v posledních letech oxymoron, mě to nepřekvapuje.
Vytanula mi vzpomínka na předchozí článek ohledně počtu lidí lezoucí určitý výkonnostní stupneň. By šlo udělat (nejen) v Juře tabulku, kde bude počet lezců lezoucích na prvním vs. rybářů, počet lezců s helmou vs. bez helmy, počet lezců slaňujících vs. spouštěných. No a porovnat to v čase, tak Petře zjistíš, že lezec s helmou, lezoucí na prvním a slaňující se stává vymírajícím druhem, vrzneš-li k tomu ještě lidi lezoucí po vlastním x po vyborhákovaných cestách, tak zjistíš, že se vlastně stáváme druhem na vymření :-D

Ze to byla kolosalni BLBOST, je nabiledni.

Problem v tehle ceste je, ze je dost do kopce a pri slanovani jede clovek vzduchem a i teren na nastupu je znacne previsly, takze o nejakem popolezani, jak ze strany jistice, tak spousteneho, nemuze byt rec.

Jakmile to dojde tak daleko, ze se spousteny houpe ty 2-3m nad zemi, nastava problem, protoze v nastupove casti jsou hlavne smycky a zadne borhaky. Nicmene by nebyval byl problem se drive k nejakemu borhaku houpnout, zas tak malo jich tam neni. A hlavne, kdyby postizeny aktivne SLANOVAL, vsiml by si NEJSPIS vcas koncu lan a neco podnikl a tudiz by nebyl pusten na zem jako pytel brambor.

Jednoduchym zpusobem jak se vyvarovat nahodneho projeti lana jistidlem je lezt s plachtou a jeden konec mit vzdy privazany na poutku plachty. Na druhou stranu, pokud vime, ze lano bude stacit tak akorat a planujeme popolezani (v Jure napr. se 70m lanem v ceste Schaumschläger na Roter Fels), lano z plachty odvazeme a udelame na konci uzel (GriGri zadny uzel neprojede).

Jeste jedna medicinska poznamka: po padu na zada postizenym NEHYBAT! I kdyz tvrdi, ze mu vlastne nic neni. Polak se po pocatecnim soku tvaril, ze je relativne v pohode a horske sluzbe/zachranarum naznacoval, ze by treba k sanitce sesel sam. Nicmene byl umisten do vakuovaku, svezen na "kolecku" a odvezen vrtulnikem. Podle zde citovane zpravy z internetu utrpel "stredne tezka zraneni", coz bych interpretovala jako nastipnuty obratel nebo mozna panev, kompletni zlomeninka (treba kotniku) je v nemecku oznacovana za "tezke zraneni".

V kazdem pripade to nebyl prijemny zazitek, i kdyz horsti sluzebnici pri odchodu zertovali, jak v tom nedelnim slejvaku pekne potrenovali (nejspis pri slovu "lezecka nehoda" ocekavali nejakou polomrtvolu).

Takze bacha a hore zdar!

Lenka K.

Máš pravdu. Pád z výšky = nehýbat = vakuovka = vyšetření na rezonanci. V Německu to zřejmě funguje.
V Čechách asi jak, kde. Před 4 lety jsem se odporoučel se ze 7-8m na zem. Páni záchranáři mi šáhli na zápěstí a kotník, jestli to prý citím a jestli se mohu hýbat. Po pozitivní odpovědi mě nechali odejít po svých k sanitce a v masokombinátu Motol mě udělali 2 rentgeny a de facto vykopli po svých domů ... no je to všechno na samostanou storku.

Podle toho, co nás učili na ZDRSEMu to není tak úplně jednoznačné. Pokud hrozí například nebezpečí udušení a nelze zjistit, zda zraněný dýchá, je třeba s ním pohnout i přes podezření na zranění páteře. Pokud zraněný nedýchá, je třeba zahájit masáž srdce a tím pádem je nutno jej dát do polohy na zádech. Udušení je urgentnější stav, než poškození páteře, takže má přednost.
Klasický případ se stal u Národního divadla v Praze před nějakou dobou. kluk jel na skaterboardu, spadl obličejem do louže. Lidi se ho báli otočit, aby mu něco neudělali s páteří a on se mezitím, než přijela sanitka, utopil.

Lenka zmínila smyčky na nástupech, což v Juře je to ještě docela vídaný jev. Bohužel potkávám cesty, které v pár let starém průvodci tam mají nakresleny smyčky a nyní už jsou tam bh. :-( Osobně jsem naprostým zastáncem metody, že kde jde dát vlastní jištění, tak tam nemá fixní co dělat. Ty erárky jsou však časovaná bomba, rozhodně je nikdo každoročně neobnovuje. V zemi zmiňovaného P. Schuberta mě to docela překvapuje.

No, Petre, to je takova pripominka hodna Pita Schuberta, kdyby to nebylo smutne, tak by to bylo skoro az k smichu.

Ale tady slo o to, ze i s clovekem, ktery spadl na zada a po chvili se tvari, ze to rozchodi, je lepsi nehybat a nechat ho horskou sluzbou odvezt na kontrolu do spitalu. I kdyz se to v Cechach evidentne nebere tak vazne, jako v Nemecku.

Na Wolkensteiner Wand byl nahodou pritomen nejaky vudce, ktery velmi razantne vyzadoval, aby se s postizenym nehybalo a nam pak licil, jak zazil, ze se mu v kursu nekdo zrakvil, privolanou horskou sluzbu presvedcil, ze vak a kolecko nepotrebuje, po dvaceti krocich se slozil a ukazalo se, ze mel krome poskozene patere i vazna vnitrni zraneni.

Hore zdar,

Lenka K.

Máš pravdu a nevylučuje se to s tím, co jsem psal já. Pokud zraněný dýchá a komunikuje, pak je při podezření na poškození páteře nutno s ním nehýbat a rozhodně by neměl sám odejít. Při zlomenině pánve může být vnitřní krvácení, které není zvenku vidět. Do pánve se vejde tak 6 litrů krve, i víc a zvenku se to nepozná.
Pokud nereaguje ani na bolestivý podnět, nedýchá, nebo se při dané poloze nedá zjistit, jestli dýchá, páteř je až na druhém místě a pokud je to třeba, je nutné s ním otočit tak, aby se dala dělat masáž srdce. Tohle naštěstí nebyl případ toho padlého Poláka.