Nemohu si odpustit glosu :
čím to je, že tento, dle mého pohledu, kvalitní článek, je zde na Horyinfo - budiž přičteno ke cti - a vůbec ne na progresivním Lezci a i zde na Horyinfo - počet komentářů = 0 (9.5.2020. 21.00 hod.). Napadá mne jediné vysvětlení - dnešním čtenářům to již nic neříká. Je z toho smutno ....

Leoš

Ona už je to dneska historie a řada těch, co by k tomu ještě mohli něco říct na internetu neni. Jeden z našich významných horolezců téhle doby mi třeba říkal zcela opačný pohled na Pavla Pochylého. Ale nechci to interpretovat z druhé ruky.

rozhodně to byla velmi silná a ojedinělá osobnost, s vlastním pevným a občas pružným žebříčkem hodnot, který se ne vždy shodoval s obecně sdíleným. povšimněme si ale, že zpravidla pouze takoví dosahují nejvyšších met a plní beze zbytku své sny - ale podél cesty nechávají své padlé obětované. život po boku někoho takového (ať již je to sportovec, vědec, voják nebo kriminálník) nebývá žádná procházka růžovým sadem.

Jde to i jinak. Adam Ondra za sebou žádné padlé obětované nenechává a jeho horolezecký význam už dávno Pavouky daleko překonal.

zpravidla. pravidlo může mít výjimky. AO je bezesporu dlouhodobě na světové užší lezecké špičce, ale že by se (například) chystal sólo několik týdnů bydlet v severce eigeru při prvovýstupu, to jsem zatím nezaznamenal. uznávám že mi mohlo něco uniknout.

AO není na světové užší špišce. On tu světovou špičku vede.
Jsou to oboje jiné sporty. Na jedné straně definování nového obtížnostního stupně 9c, na druhé straně nová těžká cesta v již v té době mnohokrát přelezené stěně Eigeru. To může chápat každý jinak. Spíš poukazuju na to, že definovat nové v horolezectví nevyžaduje zanechávání obětí podél cesty.

At to bylo, jak to bylo - dekuji za clanek.

Pytlík Jiří Zrůst žije spokojeně v Turnově a je členem TJ Český Ráj, podobně jako jím byl Ondra Pochylý.