Je super, že to Ťéša pořád dělá se stejnou vášní.

Vzhledem k tomu, že se vytahování borháků dělá hydraulicky a síla postupně narůstá, povytažení borháku nepochybně dočasně sníží sílu působící na borhák, než se to zase napruží a pak to může zase poskočit.

Kdyby byla síla nezmenšená, možná by to vytahování mohlo vypadat jinak.

to je naprosto správná připomínka. další problém je rychlost zatěžování, při reálném zachycování pádu síla roste několik desetin vteřiny (normový pádostroj pro testování lana) nebo něco okolo vteřiny (reálné zachycení delšího pádu), to ta hydraulika taky nedá.

obecně je zvykem zkoušet něco, co lze rozumně změřit za rozumné peníze a s rozumně dostupným vybavením, a tak nějak se předpokládá nějaká korelace měřeného se skutečným. ostatně, když se kontrolně mačkají kostky nebo válce betonu, tak se tomu říká pevnost v tlaku, a zatím se měří pevnost v hlavním tahu v poměrně složitém namáhání, kdy je na tlačených plochách bráněno příčné deformaci. o nepřímém měření v "elektryce" ani nemluvě.

a to jsme zatím ani nenakousli nějakou statistiku, opakovatelnost a tak dále, jedno měření žádné měření, pro směrodatnou odchylku potřebujeme aspoň tři, což v rámci osazování ok do skály plné variability vlastností a přírodních skrytých poruch dost ošemetná záležitost.

asi nám nezbývá než se smířit s tím, že měříme staticky a ne dynamicky a statisticky nedostatečně, ale úplně stejně se přece testují karabiny, friendy, šité smyčky... snad jen to lano s pádostrojem se trochu blíží realitě (ale hodně drsné realitě, viz stokrát omleté diskuse o vhodnosti házení prasete a ne kusu železa)