V tom případě bych volil spíš variantu jedna. Já jsem k němčině mířil dost postupně. Neuměl jsem skoro nic, ale pak jsem začal jezdit do Saska - a musel se naučit louskat průvodce a být schopen ve zdi zoufale volat na kolem lezoucí "Wo ist der dritter Ring?" nebo "Kann man dieses Riss absichern?" případně "Wo ist, um Gotteswillen die Abseilöse?"

Pak jsem si někdy v roce 1985 koupil osmibitový Atárko a jediné, na co mi zbyly prachy byla 400stránková německá kniha Atari intern. Co budu líčit. Na začátku jsem hledal ve slovníku každý třetí slovo, v půlce každý desátý a na konci už to šlo skoro beze slovníku. Samozřejmě, kdybych nepotřeboval vědět, co v té knize je, bych takovouhle torturu nepodstupoval :-) Ale nelituju.