Málokdy v tom spěchu dočítám internetové články do konce, ale tohle jevýjimka.
To jsou akce, na které se (i přes neúspěch v podobě dosažení kopce) vzpomíná do konce života. Pamatuji se na jeden přechod zimního Retezatupřed cirka 30ti lety, který začal na nádraží v Praze tím, že se nás místo šesti sešli jenom tři. Končilo to podobným pochodem, jen s tím, že to do doliny a pak dolinou trvalo tři dny, pak už i bez jídla.
No jo, Petře J., to bylo s HO Banka a na nádraží dorazil kromě mojí maličkosti Zdenek Lukeš a Jarda ????, nemůžu vykopat příjmení.