Ono to zase není tak horké, jak to podává Vladimír. V tuzemských horách jsou cesty (podle logiky věci, historie i zákona) skoro všude. Sebemenší cestička vyznačená v katastrální mapě je přístupná podle lesního zákona i pro lyžaře, cyklistu a podobného nadšence. A takové cestičky vedou každým údolíčkem, podél potoků i po hřebíncích, prostě všude. Netýká se to samozřejmě národních parků a národních přírodních rezervací. Tam platí zákon o ochraně přírody.