Alejo, já vím. Mimochodem, to redefinování se nám sic nedaří (a budem za něj sežráni zaživa, a pro výstrahu budou naše ohlodané kosti zavěšeny nad strahovskou velkou tribunu přímo před okno centrály ČHS), ale museli jsme se s ním vypořádat v rámci sepisování rovněž zcela odlišné tématiky, tj. té slibované velké metodiky.

Přitom jsme nakonec vycházeli z Dieškových definic... No, trochu volně, připouštím ;-)

A mimochodem, Tome, nic si z nás, prosímtě, nedělej. Piš pěkně dál. My, kafralové, se stejně dycinky chytnem něčeho co budem moct rozcupovat, víš. A že reagujem na jedinou větu z článku, který je o něčem jiném, je zcela logické. Prostě jsi ten zbytek napsal natolik přesvědčivě, že i já (který se felčarům vyhýbám už leta obloukem a snáším je výhradně v hospodě) jsem si říkal, zdali bych s tím tenisovým loktem a rozhašeným kolenem neměl za někým skáknout. Jenže, mezi náma, oba tyto problémky si hýčkám už několik let, a zpočátku jsem měl pocit, že s tím nějaký příslušník té tvé profese třeba něco udělá. Jenže ne. A kdykoliv jsem za nima přišel s něčím jiným, ve výsledku se můj zdravotní stav zhoršil (a navíc mi obvykle ještě felčar našel další chorobu, o který bych taky radši nevěděl). Nojo, a navíc se ta tvá varování týkají sportovních lezců, takže je to dobrý :-))))