Je to asi záležitost citu, o čem se bavíme. Tvůj postřeh ohledně propagace horolezectví je ovšem přesný. K tomu mám ovšem jednu poznámku - o tomhle melu neustále už několik let, ale kde nic tu nic. Příklad s Pavlem Bémem je indikátorem, jak novináři pohlížejí na ČHS. Do Horydoly mi volali cca 20x z tiskových agentur i deníků, abych řekl nějaký názor, připadně abych jim osvětlil, jak to v lezení chodí. Dvakrát jsem se zeptal, jestli volali taky na ČHS, a moji bývalí kolegové mi řekli, že buď se nedovolají, nebo že ČHS nemá dostupného mluvčího. Skončilo to tak, že místo aby se zviditelnil ČHS, tak se zviditelnily Horydoly. Zároveň nutno dodat, že já jako horolezec, ale zároveň novinář, určitě odpovídám kritičtěji a nezávisleji, než ČHS a lezci, kteří by měli žít v symbióze a navzájem se podporovat. Zase opakuju, že je potřeba mít v ČHS někoho, na kterého najdou novináři jednoduše telefon a mail, mít připravené prezentační fotky, případně nějaké video (ale musejí se dát použít i tam, kde zakazují skrytou reklamu) a pohotově odpovídat v krátkých jednoduchých, srozumitelných a výrazných větách. Nic jiného v tom není.