Bohužel se tak stalo díky tomu, že vedení ČHS uznává pouze alpinizmus a sportovní lezení, o boulderingu ani nemluvě, bylo pouze jakousi přítěží, teprve světové úspěchy na této scéně zapříčinily jisté nesystémové kroky. To, že dnes u nás alpinizmus zachází na úbytě a o úspěších třeba let osmdesátých si můžeme nechat jen zdát, je holý fakt a že světoví jsme ve sportovním lezení je také holý fakt, avšak to nepodporujeme, protože to není naše krevní skupina a dále sníme o tom, že se staré zlaté doby navrátí. Avšak bez tvrdé práce s mladými se tak nestane a ta dnešní repre žádné velké výkony moc neudělá.