Slovo = říci co chci, dohodnout se; slib = závazek dodržovat to, co se dohodlo; odpovědnost = vlastnost, která zaručí hodnověrnost;
Polopaticky řečeno - je na nic, když obsah nové dohody zformuluje nějaká nezúčastněná osoba nebo skupina, protože pak ji zúčastněné strany sporu nepovažují za svou a nectí ji, vede to k nekonečné sérii revizí a nátlakovému vymáhání dalších a dalších ústupků.
Teprve to, co člověk říká sám za sebe, pak zatím je nucen si stát (nechce-li se ztrapnit cejchem podvodníka).
Je to obenější lidská moudrost. Prostě pokud někdo něco chce, musí si to zformulovat, a ne poňoukat, ať to zformuluje někdo jiný (VV, OVK, bla bla bla), aby se pak když tak od toho alibisticky distancoval.
Je to zcela zásadní věc, a dám dost energie, abych o této prastaré diplomatické moudrosti přesvědčil lidi v ČHS.

Osobní poznámka: můžu vypadat zarytě, ale technické řešení si dovedu představit nesmírně liberálně, klidně ať celá polovina výstupových cest v Čechách na písku je povolena s mágem, jen bude muset někdo udělat soupis cest nebo sektorů skal, probrat to s ochranáři, kde by to jako kazilo krajinný ráz (terminus technikus ze zákona 114/1992 Sb.), co nechat čisté, protože to jsou kultruní hodnoty, a tyhle seznamy a mapky nafrkat k povolením horolezecké činnosti v ZCHÚ (zvláště chráněná území) jako přílohy.
Ale trvám na tom, že ti, kdo to chtějí (nebo jiné řešení), se k tomu musí přihlásit a zavázat se to dodržovat. Protože porušování dohod bude (musí se) napříště trestat. Jinak je bordel, ve kterém vše dobré je zničeno. Na to mám určitý způsob horolezectví moc rád, než abych pasivně přihlížel jeho ničení.