Jedním dechem jsem přečetl článek bývalého spolužáka Petra Horálka Kasprův vrch. Musím říci, že chovám k takto aktivním padesátníkům bezmezný obdiv, ale na druhou stranu již celkem chápu své kolegy ze Slovenska, kteří tvrdí, že Češi v Tatrách a Roháčích občas zle riskují. Že nejde jen o pouhou pomluvu dokládá další Kralupák Materna, který si tuším před dvěma lety v Roháčích, spolu se sedmi kamarády ustlal uprostřed lavinového svahu a bohužel jediný přežil její pád. Osudovým štěstím pro něho zřejmě bylo, že si na noc vyměnil s kamarádem místo ve stanu a jako jediný z něj vypadl, když je lavina smetla.
Chtěl jsem ale dát Petrovi někoik tipů na případný další výlet do slovenských hor: Lepší alternativa, než hledat ráno možnost občerstvení na náměstí Svätého Egydia v Popradě, je posnídat v novém hotelu Aquacity u zimního stadionu, pak se naložit na pár hodin do teplé termální vody tamtéž a odtamtud pozorovat zasněžené velikány velehor z uctivé vzdálenosti. Pokud by tělu scházel pocit chladu, lze navštívit místní centrum kryoterapie, kdy za dozoru lékaře a teploty minus 120 stupňů celsia, lze bezpečně navodit hodně podobný pocit, který Petr teplotně prožil v noci na vrcholu Kasparova vrchu. Započtu-li Petrovy ztráty na výstroji, řeknu, že to možná výjde i o něco levněji.
V hlubokém obdivu k úctyhodnému sprtovnímu výkonu zdraví
Jirka Zázvorka