Dokud je v Čechách lezení povoleno, pomalu ale jistě sbírám vrcholy pískovcových věží severních čech.
Občas zavítám do Dubskejch, Kokořínska, Lužickejch, ale i Ostrova nebo Rájce. Na vršky se škrábu převážně lehkými starými či normálními cestami a ještě se mi nestalo, že bych na těchto cestách narazil na magnesium. A tak se, milý Jene, ptám: řekni kde ty cesty jsou? Kde mohou být? A byly během dne obíleny do jedné nebo je tento proces dlouhodobý jdoucí napříč spektrem všech čtyř ročních období? ( Pozor - v zimě to může být sníh. Nepravděpodobné, ale možné )
Možná už jsem na to svinstvo imuní a už ho ani nevnímám.
Možná se budeš divit, ale ani v Labáku nebývají tyto lehké cesty zabíleny. A v některých částech levého břehu si můžeš v září napsat Horám zdar.
A tak zatím jediné zamaglajzované dvojky jsem viděl,
když si má drahá polovička očistila po svém lezeckém výkonu své bílé ruce o horní partie svého těla.