Ten Sopel je hrbitovem mnoha snu a ambic, jakoz i predstav o vlastni nedostiznosti (ten barak hned za zadkem vzbuzoval jakysi pocit bezpeci, tak blizko u chalupy se prece nemuze nic stat.. to vlastne ani nejsme v horach..) uz si nevzpomenu jestli to bylo 82 nebo 83, ale vypadl jsem z nej asi v pulce (sedl jsem si do Messner-Habeler kladiva - ano, pamatuju ho! - a zacal se prehrabovat ve vyvrtkach ze zavrtam.. kdyz tu nahle me kladivo vzalo po hube ..) - z asi 15 metru jsem dal podlahu, s obrovskym stestim protoze diky tomu prasanu co se tam trvale sypal vytvoril perinu do ktery jsem se zaryl skoro az k suti. vyvazl jsem bez vetsiho poskozeni, akorat jsem par tydnu nemoh hnout levym ramenem a pivo na oslavu preziti jsem na Slezaku musel zvedat vyhradne pravou rukou..