Jeden můj stařičký učitel (tehdá se teda říkalo cvičitel) měl jednu takovou hlášku která se mi moc líbila. Parafrázuju: "Zdravověda a první pomoc je, vy ignoranti, ta součást horolezeckého výcviku, kterou nikdy nebudete potřebovat naučíte-li se perfektně všechno ostatní!"
Smyslem bylo sdělit, ne že se to nemáme učit (naopak, strašně po nás dupal), ale že je dobré dávat před prevencí sekundární dát přednost prevenci primární.
Na druhou stranu ovšem také sděloval, že
a/ faktorů které mohou ovlivnit hladký průběh výstupu je tolik, že na jejich vyhodnocení normální (byť informacemi nabušená) hlava nestačí, tedy se do průseru snadno dostaneme,
b/ po horách leze a chodí mraky lidí, kteří toho vědí ještě méně než my (ignoranti), tedy je vysoká pravděpodobnost, že zdravovědu a první pomoc budeme potřebovat umět kvůli někomu jinému.

Musím přiznat, že kdykoliv se dotanu do průseru sám, nebo řeším průser cizí, na svého stařičkého učitele si vzpomenu a v duchu uznávám, jak hlubokou pravdu tenkrát sděloval.