Ale Libore... řešení "se hledalo". Já (a koneckonců i Petr) jen popisuju reálný stav.
Nápad se studentem žurnalistiky (či jiným podobným) jsem už také měl, a předkládal ke zvážení. Spolu se širší koncepcí, jejíž součástí mělo být zejména proškolení kterak co (beznákladově) dělat aby to bylo efektivní. Jenže to nikdo vlastně nechtěl slyšet. To by se v některých případech muselo vyběhnout ze zaběhnutých kolejí.
No a navíc, i ten student by znamemal pro svaz nějaké náklady (viz výše - třeba to, že by těžko byl schopen svaz dotovat ze svých prostředků, takže by těžko za svoje jezdil psát o věcech, které jej nebaví).

Ale v principu máš pravdu. Zpravidla s malými náklady (vložíš-li do toho čas) lze udělat všelicos. Třeba se dstat do médií ;-) Jenže já si holt ve svém volném čase radši zaběhnu zalézt, nebo třeba napíšu článek (na téma kterým se bavím), ze kterýho mám radost a dám ho třeba sem nebo na Lezec.cz, protože mi udělá radost, že to někdo přečte. Ale nějak nemám důvod a čas psát články na objednávku o jiných tématech.

To máš stejný jako s tou Horolezeckou abecedou. Nějak jsme se s Tomem Kublákem nechali přesvědčit, že by stálo za úvahu napsat základní metodiku. No, nabídli jsme ji svazu, a řekli, že potřebujeme zaplatit ilustrátora a chceme normální licenční smlouvu (byť to uděláme zadarmo), protože vzdávat se bez jakýchkoli nároků autorských práv se nám nelíbilo. Výsledkem bylo, že jsme holt museli najít komerční subjekt, který ty náklady byl ochoten uhradit, a nabídl zcela normální smlouvu. V mercedesech nejezdíme, ale knížka nám vyšla a máme z ní radost. Kdybychom to nechali na svazu, nebylo by to nikdy.