Ahoj Petře, Henčlštýge jsem před několika lety absolvoval. Kamarádi ze Saska mi chtěli ukázat něco "zajímavého" a já jsem opravdu čuměl. Bylo to v květnu a byl to docela hrozný zážitek. Připadal jsem si jak na Václaváku a i když to je údajně jednosměrné, davy proudily obousměrně. VD a JP si aspoň vybrali dobrý termín. Ve stejnou dobu jsem se pohyboval ve Velkém Čandu a výlet splnil to, co od výletu do přírody očekávám - únik ze shonu a pokud možno i z davu (to se v Čandu podařilo stoprocentně).
Snad jediným pozitivem toho Henčlštýgu je, že když ve vhodném místě odbočíš, najdeš to jedinečné místo, odkud je parádně vidět do údolky na Čertovu špici a odkud je pořízena většina fotek. Ale o tom místě vím už asi třicet roků a kvůli tomu tam starej Henčl nemusel bouchat dříví a Park železo.
Jiřího informace o negativním dopadu konkrétně Henčlštýgu na floru na dotčeném rifu pocházejí z odborné přednášky pracovníka Parku na nedávném semináři v baráku "U rysa" v Žandově a celkové vyznění semináře bylo pro mě trochu smutné. Vypadá to, že Park začíná ohledně návštěvnosti škrábat někde na hranici únosnosti. Když vyloučím možnost restrikce, asi politicky neprůchodné (i když v Josáčích, když je Park narvanej, tak jednoduše zavřou bránu a další už nepustí dovnitř), osobně si myslím, že možnou cestou je podporovat takové aktivity, které přilákajípředevším návštěvníky s poněkud senzitivnějším přístupem k vnímání přírody. Adrenalinové atrakce bych udělal třeba v Žandově na tom placu u nádraží - bylo by to docela blízko do hospody. Ostatně lanové centrum v Jizerkách máme taky v Kořenově u Cutisinky a ne Na Čihadlech.
Zdravím.