Můj článek není o kauze Skandera, není o minulosti. Skanderu tam zmiňuji jen jako memento, že nejsou jen hodní a fajn lidi, a že to horší na nich z počátku nevidíme. Jinak mě už Skandera nezajímá, článek je o něče jiném.
To hlavní a důležité je, že nesmíme připustit, aby existovala možnost, že stanovy bude moci změnit výrazně zanedbatelná menšina. Vždyť podle toho návrhu v bulletinu by klidně se mohlo sejít 10 lidí, a byla by to valná hromada, a mohly by měnit stanovy.
Je naprosto nutné si být vědom toho, že stanovy jsou jádro věci a naprosto nejdůležitější věc, z které vyplývá, kdo si bude moci v duchu říkat "je to náš svaz". Jakmile by nějaká malá skupina získala na VH většinu, může změnit cokoliv, všechny kontrolní mechnismy, na které se odvoláváš, změnit kompetnce a rozhodovací práva. A už to nepůjde vrátit, protože příště, příště už ty pravomoce nebudeme jako členové mít, už budou platit ty nové stanovy.
Ve svých obavách si nemyslím, že by ČHS lákalo nějaké prosté rabovače majetku, taky ho už moc nemáme, že ano.
Spíše se obávám smutného osudu některých jiných svazů v ČSTV, jejich děsivých stanov, bafuňářů zabetonovaných v pozicích, jako žáby sedící na dotacích, kteří podporují jen to, co chtějí jen oni, a na ostaní zbydou jen drobky. A odejít není kam, když se člověk chce v tom sportu realizovat, protože začít znovu na zelené louce, bez dotací i bez těch drobků je těžké.
Zmínil jsi pár příkladů, kdy by se vyplatila větší operativnost, ale zase jsou to typické provozní věci, které mají nějakou váhu, ale v porovnání s faktem, že pojistka hlasovacího kvora dává členům pozici, že nemůžou být obejiti, jsou zmíněné provozní věci jen málé váhy.
Přes všechny martiria a pitoresknosti je na ČHS jedna úžasná věc (která je logicky i zdrojem určité frikce), a to že největší kingové jsou v tom svazu členové. A dávají jim to současné stanovy.