príspevky pana Jandíka čtu dlouho a nikdy bych si nepomyslel, že budu moct tak zkušeného a rozhledu plného človeka opravit z chybné informace.
Ondřej Švub je české národnosti (narozen v Liberci ) a oficiálne má v rodném liste i občance zapsáno kŕestní jméno Ondřej.
Státní příslušnost má českou i slovenskou - tak si mohl nárokovat ješte třetí místo v Mistrovství Čech - : )). Samozrejme srandujem, technicky to nebylo možné, protože potom by se závod musel jmenovat Otevřené Mistrovsví Čech a Slovenska, ale to by potom nebyl Mistr Slovenska, ale jen tŕetí v otevřeném mistrovství.
Ješte jeden postřech bych rád uvedl. Na slovenském webu byl uveden článek, kde autor obdivoval kvalitu cest.
I když mám Toma Doubravského rád a veřím,že dokáže postavit gradujúci cesty, tyto se podle me příliš nepovedly.
Kvalifikace nebudem hodnotiť, ale aby na takto vysokej a náročnej stene není pro zkušeného stavitele postavit cestu, která dokáže celé závodní pole v pohode rozřadit. To, co sme videli na semifinále mužú a finále žen by se stávat nemelo. Z 24 semifinalistov 7 vypadlo v jednom kroku a Juro tobe závidím to elektronické oko, které dokázalo rozeznat co byl teč v skoku a co teč s úmyslem udržet chyt. Pouze jeden človek ( co sem zatím zažil na vlastní oči z oblasti fantastiky ), byl pan Solanský, který na asi 20 cm hadovi rozřadil po jednom 8 - 10 závodníkú, samozřejme nejvýš nebo nejdýl držel jeho syn. Už to bude tak deset let, ale stále na tento rozhodcovský zázrak rádi vzpomínáme.
Další smutná cesta byla finálovka žien. Z 8 finalistek vypadne púlka myslím v poslednom skoku ( sedel sem úplne vlevo, tak sem videl jenom pády ). Proste i ženský tam našli aspoň čtyři noohandy, případne si mohli pospat, kdyby se zhruba v púlce cesty otočily zádama do rohu.Čtyři devčata bohužel nejsou tak neuveřitelne vyrovnaná, ale v ceste si natolik oddechly, že dolezly až do neskočitelného skoku.
Nechci, aby ste si mysleli, že tu třepe nejaký stavečský analfabet - na druhou stranu nechci vypadat jako vejtaha, takže musím pár slov napsat.
V Brne sem stavel mistrovství, když lezl Mráza - tehdy myslím jednonásobný mistr sveta. Pavel Rajf chtel postavit kvalifikačku, kterou vyleze zhruba púlka semifinalistú - to se povedlo asi o dva. Semifinále měli vylízt čtyři - to mi nevyšlo snad o jednoho. Finálovku chtel 8a - 8a+ , hned od začátku - chtel, aby lidi videli ten velký rozdíl mezi Mrázou a zbytkem lezeckého českého arzenálu. Proste ať vypadaj klidne do púlky a Mraza měl topnout nebo aspoň tečovat. Stále prý stavej takový cesty, že šest lidí vyleze do pěti posledních krokú a tam se to potom přitvrdí, všichni vypadaj a mráza jedinej topne. takže první začali vypadávat u koše, další na placke, potom v oblouku, nejdál se borec dostal dva metry do stropu. Až sem se začal bát, zda sem to nepřepísk. Nastoupil Mráza a nezklamal. Do prvního muže se v pohode prrošel a pak divákúm ukázal ten rozdíl, když proklčkoval celým stropem, chytil topku a druhou ruku už nepřiložil a vyletel - nevšiml si jednoho stupu. Pavel - ředitel závodu byl spokojenej.
Slovenský mistrovsví na obtížnost sem stavel asi pětkrát, bouldrový dvakrát a asi deset pohárú.
V Banskej Bystrici mám dve steny a 12 rokú 300m2 bouldrovku - v tu dobu se o takovej mohlo všetkým jenom zdát.
Myslím, že mám dost zkušeností, abych se mohl vyjádŘit k cestám.
Jestli sem se nekoho dotkl nezapomeňte, že už patřím mezi Slováky.
Za slovenské horolezce děkuji všem, kdo se na závode podíleli a omlouvám se za nízkou ( žádnou ) účast žen - i tak bylo na co koukat.
caballo - Predseda pretekárského lezenia na Slovensku.