Co mě trochu mrzí, že článek neobsahuje další rozvinutí, že myšlenky moc nepokračují dále.
Protože první co se musí při hodnocení těchto jistících pomůcek využívajících poloautomatické blokování posunu lana brát v potaz, je fakt, že se jedná o statické jištění. A z toho všechny další plynoucí problémy (jistě si řada lidí vzpomene na graf už v Procházkovi), především vlivu na silnější zatížení postupového jištění.
A jsme zpět u pískovců - uzlové smyčky ve spárách, provázané pofiderní hodinky... jít na tohle s Grigri nebo Siriusem (etc.) vůbec nepovažuji za moudré, ani náhodou.
Článek podle mě až moc akcentuje a straší kvůli selhání jističe, aniž by na druhou stranu kriticky rozebral jiná nebezpečí, která doporvázejí nabídnuté řešení jistit poloautomaty.
Rozhodně bych se tu chtěl zastat dynamického jištění (půloďák HMS, kyblíky), správné volby umístění jistícího stanoviště a zodpovědně prováděné práce jističe. Dobré lidské schopnosti žádný polo-automat nenahradí.
Jakmile se na věc přestane hledět "zúženým průzorem", a začne se to rozebírat komplexně, zvažovat všechna "pro a proti", nakonec se dojde vždy k jedinému - je potřeba dobrý člověk. Ostatně jako všude jinde...