No, pro mne jako gajdíka je rozvázání se s druhým nebo druhými prostě nemyslitelné :-))) A zmenšení tragedie na polovinu, jako v tomto případě je stejně obrovská tragedie ... a navíc velkej alibismus pro toho, kdo přežil a jeho příbuzný ...
Babo raď, jak z toho ven ... Samozřejmě vše závisí na aktuálních podmínkách. Tady ty borháky mám zmapovaný, tak bych kutal a kutal, až bych se k nim dostal,. Tenhle úsek se za těchto podmínek lépe leze buď přímo podél hrany, nebo podél toho zmiňovaného žebírka.
No a jištění, když nemám borhák?
Mrtvej mužík či mužíci, když to půjde, ale jinak je to dost vachrlatý. Tyhle podmínky s mokrým novým sněhem jsou na pytel. Buď ujíždí horní vrstva a člověk má pocit, že to nějak prostě přebojuje a pak najednou může ujet i další a hlubší část ...
No a pak je taky možnost, že tam prostě vyrazím jindy. Ten kopec tady bude i příště a moje zkušenost mi říká, že konkrétně tuhle cestu si nejlíp užiju za parádního babího léta někde na přelomu září a října, bez stresu, v tričku a především bez lidí :-)))