V principu mi tento postup přijde celý špatně a v konečném důsledku silně kontraproduktivní. Kredit profesionálních ochránců přírody je u nás mezi laickou veřejností obecně velmi nízký a obavy a opatrnost nad jejich další ofenzívou a naschvály je určitě na místě. (Byť zde mají nebývalou oporu v zákonech, bohužel) Už to, že vyjednání výjimky pro lezení vyžaduje zkušeného právníka, jak zde i Hlína konstatuje, není normální. Chápal bych ve světě běžný postup - v chráněném území omezíme lezení u třeba v těchto x místech v době y z důvodů hnízdění... Ale opačně? Zakažme vše a zkuste si někdo vyjednat ústupky třeba se to podaří...