Odposlechy jsem neslyšel, jen četl něco, co vydala média a to, co jsem četl se mi nelíbilo. Na vlastní kůži však dobře vím, že virtuální realita není realita a co se napíše ještě nemusí být důkaz. V historii je mnoho důkazů toho, jak krutě nespravedlivá může být mediální štvanice, ať už to byla třeba Hilsneriáda za první republiky, nebo Babačovo a Strnadovo a Zobanovo štvaní proti mně na Lezci před pár roky.
Kdy víš, jak se mnozí mezi sebou baví v soukromí, ledacos z toho by bylo daleko horší než to, co možná účelově a řízeně uniklo do médií. Tím se nechci Pavla Béma zastávat, možná, že má máslo na hlavě, ale s odsuzováním bych počkal na důkazy. Jaký je důkaz, že ty odposlechy jsou pravé? Že to někdo podstrčil novinám? Vždyť se ani neví odkud to vlastně pochází.

My jsme před časem dostali z anonymního zdroje zprávu, a důkazy, že David Kaszlikowski lhal ve zprávě por polskou komisi oceňující horolezecké výkony. Dnes to ale vypadá, že byl možná naopak podvrh ta zpáva a Kaszlikowski inicioval policejní vyšetřování kdo a proč tu pomluvu rozšířil. Lidi se snadno chytnou nějakého senzačního tvrzení a pravda může být třeba úplně jinde.
Jen se podívaj na nadšení některých krátkozrakých lidí nad VV a co se z toho potom vyklubalo. Takže: raději pustit vinného, než odsoudit nevinného, v pochybnostech ve prospěch obžalovaného. Ta tom stojí naše civilizace a právní kultura. A tak by to mělo být i v případě Pavla Béma.