Míro, ty jsi ty cest lezl, že tak dobře víš, co je tam možné nebo ne? Kde je ve Wude Posteline traverz? A když se nedostaneš do linie, tak co se asi tak stane? Nic. Hned vedle máš 3 další. Možná by sis měl oblast nejdříve trochu prostudovat, než začneš s takovouto kritikou. Nebo si alespoň prohlédnout topo oblasti.

A počasí? O jakých horách to píšeš? Myslíš tu placku u Vídně, ze které HoheWand vyčuhuje? A kde máš dole pod stěnou vesnici a kemp a nahoře nad stěnou hotel? Takže co je se změnou počasí? Nahoru hodina, dolů hodina, tak bude bouřka, no. Se za tu hodinu nerozpustíme. Vzhledem k charakteru lezení a celé oblasti považuji HoheWand za ideální právě pro začátečníky a výuku. Jen tam hrozí, že i na těžších cestách se budou někteří nudit, protože když je z deseti délek třeba 5 čtyřkových nebo pětkových, může to být za chvíli nuda, protože ty s lezením nemají nic společného, je to jen takové drápání se do prudkého kopce.

Poznámku o počítání 15-20 minut na délku nechápu. To je hodně, nebo málo? Já s sebou sice hodinky měl, ale v batohu, čas jsem neřešil orientačně vím, kdy jsme vycházeli a zhruba kdy jsme přišli. Ale jak dlouho jsme lezli nebo jak dlouho nám která délka trvala, to opravdu nevím. Ale počkej, kouknu podle exifu - takže, ta první desetidélka byl nástup v 10:15 a poslední fotka na výlezu byla v 14:16. To je 24 minut na jednu délku. To je ve třech lidech hodně, nebo málo? Nemám to s čím porovnat. Druhý den byl nástup v 11:24, výstup v 15:55. To je cca 30 minut na délku. Poslední den byl nástup v 11:54 a nahoře jsme byli v 15:27. Bylo to asi jen 7 délek, tedy 30 minut na délku, ale na několika místech jsme se zdrželi pozorování zvěře, svačinkami, nebo pozorování paraglidistů a tak. Můžeš tedy nějak vysvětlit tu svoji zmínku? Jinak časy jsme neplánovali, bylo nám úplně jedno, jak dlouho ve stěně budeme. Návrat zpět byl po normální cestě.

A co se týká jištění, ty jsi nás někdy viděl lézt? Lezeme takto už přes rok, chodím lézt i jen se synem, zatím mne vždy dobral i chytil. Jak na skalách, tak na překližce. Nebudu říkat, že se nebojím, to bych asi kecal, ale zatím mne vždy dobral i chytil, minimálně jednou jsem se mu do toho nečekaně proletěl několik metrů, kdy jsem byl v převisu a ještě jsem měl nabráno na cvaknutí. A pořád jsem tady. Pro mnohé to asi bude těžce pochopitelné, ale když občas vidím na stěnách i pod skalami jiné jističe, nebo čtu o úrazech, kdy jističi projelo lano nebo kdy jistič někoho nechytil, tak se se synem bojím ze všech nejméně. Samozřejmě je potřeba udělat pár opatření vyplývajících z váhového rozdílu, ale je to řešitelné relativně jednoduše. A ještě mne napadlo - když je někde 20 metrů čtyřkový odlez a na konci je třeba šestková kolmá stěna, která má první jištění ve třech nebo čtyřech metrech, tak k čemu je tam vlastně jistič dobrý? Když tam spadnu, ani to chytit nejde, je jedno, zda je tam syn nebo zkušený horal.

Jinak poradit si rád nechám. Ostatně i ten HoheWand byl vybrán na základě rad. Zatím mám v plánu opět HoheWand, ale pokud bys měl lepší tip a rozumné návrhy, tak se nebráním změně. Co tedy navrhuješ nebo radíš? Díky.

P.S. Ještě jsem to po sobě četl a možná, že jsem to napsal trochu moc free. Vše v tom je pravda, ale jen bych asi ještě doplnil, že obě děti zvládají slaňování, jištění, založení jištění shora a podobně. A co se týká lezení, tak obě děti lezou i na skalách i na překližce, syn tahá na prvním do cca 6+ a oba mají přelezy cest do 8- . V tomto kontextu a vhledem k charakteru oblasti HoheWand opravdu nepovažuji přelez šestkové cesty za nějaký extra riskantní podnik. Pro děti to bylo svojí obtížností srovnatel