Chápu, že to s tou vodu mi asi neprospělo, já tohle psát neumím. Samozřejmě, že vím, že bouřka není jen voda shora. Kromě padajících šutrů a případně landslide je tu třeba i otázka nárazového větru a podobně. Už jsem zažil i stádo splašených koz v úzkém průsmyku a ze svahu jel na kamenné lavině. Proč u každého předpokládáte, že nic neví a nic mu nedochází? Nemůže to být třeba tak, že vím, co a jak, ale že jsem rozhodl prostě to riziko podstoupit? Když například píšu, že to děti v případě mého pádu zvládnou, nemyslím tím, že mne zvládnou ošetřit a dát dohromady, ale že jim povede se ze stěny dostat ze zdravou kůží.

Když pomineme mojí osobu, tak jediné, co hrozilo dětem za riziko, byl pád šutrů, které by na ně spadly bez ohledu na množství lidí tam, a pravděpodobně by se kluk poněkud pomlátil o skálu, kdybych mu do toho spadl někde blízko od štandu a ono ho to metr přizvedlo a pláclo na skálu. U prvolezce byla rizika samozřejmě větší, ale s tím jsem do toho šel.

Sám píšeš "viděl jsem už pár dospělých v takové situaci a spousta se jich posra... ". Není pak z hlediska spadlého jedno, zda se sesypal dospělý nebo mladý?