Nechci kritizovat, rejpat apod. Ale přece jen mi to nedá a píši jedno konkrétní, ale podle mého názoro zásadní doporučení (již tu také zazanělo):
1)Sežeňte dospělého parťáka! Určitě se někdo najde!
Pokud by se to přece jen do srpna nepodařilo a je mi jasné, že stejně pojedete tak vemte s sebou alespoň někoho dospělého, kdo s vámi sice nepoleze, ale bude mít všechny informace, děti ho budou mít v mobilu a bude vás tzv. "jisiti ze spoda" (z kempu, hodpody apod.) - bude někde opravdu poblíž a bude schopen zorganizovat rychlou a účinnou pomoc.
2) Nenech se vyhecovat dětmi do těžších cest, které jste neměli v plánu nebo které ty nevylezeš na jistotu!
Takové bych doporučila zatím nechat na klasické sklakaření - dětem hory neutečou! Vím co zvládne osmileté dítě (obecně - nemyslím jen v lezení. Doma mám jedno 8 leté a druhé skoro jedenáctileté, starší leze, ale mám pocit, že na odpravdové hory případně vícedélkové cesty teprve "zraje") Ale chápu, že v tomto se přístup každého rodiče může hodně lišit.
Martina