Dnes jsme se dozvěděli tuto smutnou zprávu o našem spolužákovi z dopravní průmyslovky - Hóňovi.
Honzu jsme měli rádi a jeho vášeň- horolezectví už tehdy byla mezi spolužáky známá. Bohužel od maturity se nám nepodařilo setkat se s Honzikem na některém z našich srazů. V minulém roce jsme konečně navázali kontakt a těšili se, že se uvidíme a popovídáme s naším fajn kamarádem . . . . . bohužel, už jsme to nestihli . . . .
Co dodat? Po Honzovi tu bude smutno, hlavně těm, co mu byli nejblíž.
Hory byly prostě jeho osud. A s tím nic nezmůžeme.
Měj se Hóňo v tom horolezeckém nebi fajn!
Tvoji spolužáci ze Z4