Nečekal jsem že se dostanu na titulní stranu, takže ještě doplním pár informací.

V neděli pršelo přes noc, ale protože ferraty v Děčíně jsou na jižním svahu tak na ně celé dopoledne pálilo slunce (bylo asi 28°C), tak se skála jevila jako suchá.

Úsek po kterém lezl je sice vysoký cca 40 metrů, ale on nespadl ze shora, ale spíše ze spodní poloviny. Přesnější odhad délky pádu bude tedy asi 20 metrů, jak je napsáno na některých serverech.

Na Ferratě v horní části bylo v době pádu cca 20 lidí. Cesty se potkávají na plošině nad polovinou skály. Dál pokračují cesty dvě v vpravo (včetně té jedné zbrusu nové) a dvě v vlevo. Na skále vznikla v době před pádem trochu zácpa, takže větší fronta stála na lehčí cestě vlevo a menší v komínu vpravo. Na pravé nové cestě stál v odsedce pouze dotyčný a někde nad ním bylo slyšet vrtání stavitele ferraty. Dle informací co jsem získal později pod skálou tam doplňoval další úchyty. Nicméně z místa kde jsem stál nebyl vidět, jen slyšet. Protože dotyčný v odsedce visel docela dlouho a nešel dál, zvolil jsem obtížnější cestu vlevo, která jediná byla volná a přelezl skálu na druhou stranu mimo dohled. Cca 1-2 minuty poté jsem uslyšel volání přímého svědka ať voláme záchranku, že někdo spadl ze sklály. Vlastní pád jsem tedy neviděl, ale vzhledem k popisu v médiích, že spadlý přelézal z cesty na cestu a z toho že jsem neviděl na stěně zbytky jištění to nemohl být nikdo jiný než ten osamělý lezec kterého jsem viděl na nové cestě.

Záchranka byla na místě téměř hned, ale vzhledem k obtížnému přístupu byl zraněný převezen až cca 1,5 hodiny po pádu. Obdivoval jsem při tom umění pilota vrtulníku, který při spouštění lékaře visel s listy rotoru jen 3-5 metrů do stěny.