Když tak nad tím přemýšlím, tak jsem ochoten akceptovat ten výsledek. Jistič je zodpovědný za to, aby lano neprojelo. Ale vadí mi ta argumentace. Prostředků jak tomu zabránit je víc a za mne nejdůležitější je věnování té činnosti pozornost. Což je u rutiních záležitostí problém udržet - zvláště ve stresu. Ale točit to na neudělání uzlu je podle mne špatně. Pokud to někdo bude používat tak, že má uzel a tudíž se nemusí tomu věnovat, tak to má taky svá rizika. Jednou se mu stane, že se uzel rozváže manipulací lana, nebo mu při vázání někdo zavolá a on ho nedováže. Bez trvalé pozornosti to dopadne také špatně. Takže konstatování, že za to může jsem tak nějak ochoten akceptovat, ikdyž se mi to z dostupných informací úplně nelíbí. Využívání metodiky ČHS - které chápu jako doporučení, ne příkaz - někým kdo tomu nerozumí - tak to se mi nelíbí hodně a příjde mi to jako nebezpečný precedenc, který to v právním pojetí věci může posunout do absurdních rovin. Takže ponaučení co jsem si z toho vzal, kdybych se někdy v podobné situaci ocit - uzel jsem 100% udělal, ale asi se manipulací lana rozvázal a nevšiml jsem si toho.