Tak prý lezení na skalách nelze propagovat, páč by se na cca 100 000 českých cest nevešlo 30 000 členů. (na stěny se vejdou? To bychom se měli vykašlat na propagaci lezení jako celku, ne?)

Když jsem ještě bydlel v Praze a chodíval lézt do Řeže, tak jsem tam jen málokdy někoho potkal. Přitom jsou to jedny z nejvyšších skal v ČR, kousíček od Prahy, v perfektní dostupnosti individuální i hromadnou dopravou (vlakem 17 minut z Holešovic), se širokou škálou obtížností. Jenže je to trad a to už dnes asi většinoví lezci neumí.

Dřív lezecká výchova spočívala ve výcviku schopnosti si bezpečně poradit v libovolném terénu, s důrazem na metodiku a jištění. I skály byly vnímány jako "cvičné", vše se směřovalo do hor. Dnes klade lezecký výcvik důraz zejména na výkon, techniku lezeckého pohybu.

Pak to vede k tomu, že je po Čechách zastrčena řada skal a skalek, které zarůstají mechem a rápelím, protože na nich nikdo neleze, ale "lezení na skalách nejde propagovat". Zároveň příspěvek na údržbu skal rok od roku klesá.

A na umělých stěnách se tísní davy lidí, z nichž část se skály nikdy nedotkla. A buší čísla, zatímco duše toho sportu se jaksi vytratila...