Je to smutný. V tom obrovském množství cest - dneska jich může být až k pěti tisícům, co tam je, a v tom mořském prostředí, kde sůl žere postupně všechno, se to může výjimečně stát. Kdo se tím zrovna potká, je ve špatnou chvíli na špatným místě a má smůlu aniž by se sám nějak provinil.

Kvalita průvodců kontrastuje na Kalymnosu s kvalitou jištění a jeho údržby a ještě daleko víc z kvalitou záchranářství. Ačkoliv je Kalymnos vrcholně pohodový sportovkářský terén, z hlediska záchrany při průšvihu je na úrovní Jordánska nebo Kavkazu a to nejde moc dohromady. Pokud si Řekové chtějí udržte tenhle strojek na výděly dlouhodobě, měli by víc investovat do údržby a záchranného systému.

Není to zase tolik let, co se s někým utrhl na Sicílii v San Vitu slaňák i s blokem ve kterém byl a kvůli takovéhle příhodě se taky zabil u nás jeden německý lezec v Západních Čechách.

My si tak lezeme, moc se nám to líbí a na tyhle možnosti moc nemyslíme, protože si myslíme, že se nám to nestane. A většině z nás se to opravdu nestane, ale ten černej Petr tu furt koluje a občas zůstane někomu v ruce.

R.I.P.