Právě dočítám knížku od Dietricha Hasseho - Wiege des Freikletterns, kde je této cestě věnováno několik stránek. Je tu představena jako totální klasika všech klasik. Onoho památného dne 9.6.1912 nastoupili Weinert do stěny už v sedm ráno a po okolí se shromáždilo spousta kamarádů z různých tehdejších slavných klubů (Daxensteiner, Gipfelstürmer, Gamsspitzler, Wettersteiner,...), kteří chtěli být svědky prvovýstupu. Vprostřed stěny urval Weinert velký chyt, ale nespadl a díky své vybroušené technice to ustál. Chyt zasáhl do hlavy jistícího Kurta Rosta, který později pro silné krvácení (poté, co Weinert usadil 3 kruh), musel svůj boj vzdát a slanil. Celý výstup trval Weinertovi a druhům osm hodin. když slanil, byl řádně odměněn. Čekal ho zde totiž "Forstgendarm" a vypálil mu na místě pokutu 40Marek, což tehdy byly docela velký peníze. Pokuta byla "mit Stolz und Würde " zaplacena. V té době totiž platil zákaz vstupu do lesa a lezení po skalách (aby se mladí a silní muži nevysilovali zbytečným sportováním a neriskovali své životy, které bylo třeba pro vojenskou službu.
Kluboví kamarádi odnesli Weinerta na ramenou až do Rathenu, kde se všemi horolezci (v čele s Fehrmanem a O.P.Smithem) mohutně slavili, podle starých horolezeckých zvyků.
Na Weinertwandu došlo i k několika smrtelným úrazům, mimo jiné se zde smrtelně zřítil při pokusu o svůj 11 výstup touto stěnou Ehrhardt Renger.

Jo knížka je to moc zajímavá, a jak se říká - motivační. Zařadil jsem si tuhle cestu do programu, takže Petře dík, žes ji tu vystavil.

To je moc pěkné doplnění popisu, díky. Pro čistého sedmáčkaře je to velmi výživný kousek, zvláště pak úsek ke třetímu kruhu. Lezení relativně těžké a smyček poskrovnu. Jsem zvědav, jaký dojem to udělá na tebe.

lezl jsem tuto cestu, tedy spíš byl jsem protažen (teda na statečnějším konci jsem byl pouze krátce jako lehčí z vysokých chvilku nahoře). když pak lezl silák od druhého vzhůru a na dvacet metrů dal dvě nebo tři jedovaté smyce, klepal se jak ratlík a klel jak dlaždič, tak jsme u kruhu hrůzou ani nedutali. roztomilý byl též soumrak během dolézání dlouhána na vrchol a hledání druhého slaňáku víceméně hmatem.
velmi velkolepé! ne zas tak moc krásné, trošku solivolámavější než by bylo hezké.
určitě štandovat i u třetího kruhu, nebo aspoň hodinky na konci žlábku ukrutně prodloužit.

Pěkné líčení. Já jsem celkem bez velké hrůzy dolezl k prvnímu. Už stavění nebylo moc příjemné, protože poté, co člověk opustí jističovu oporu, jsou všechny chyty dolů a jsem tam jak p...a. Ke druhému se to podařilo. I vyrazil jserm od druhého a záhy zjistil, že mohu buď utíkat nahoru a doufat, že doběhnu včas, nebo zbytek sil využít na kyselou smyčku vhodnou na lehké, kontrolované odsednutí. Vybral jsem si to druhé a špagát shora od Honzy mne zachránil a jak se ukázalo potom, odsednout bylo velmi moudré rozhodnutí, protože i na druhém jsem to měl tak tak.
Souhlasím s Lukasem, velkolepá cesta, i když ne úplně krásná.

Cesta pěkná. Čistý přelez stavění se nevymyká udávanému VIIc - trocha kroucení a poplácávání oblin. Úsek mezi 2. a 3. kruhem je schůdný, ale chce to mít trochu jistotu v daném klasifikačním stupni, smyčky nějaké jdou, ale není to žádná hitparáda (pohled druholezce). Objížďky pod třetím kruhem jsme si nějak nevšimli a šlo to i přímo bez vlivu na obtížnost. Od třetího kruhu výše se kvalita šutru stane mírně "skaláckou", ale už je to lehké a pěkně jistitelné.
Při slanění pozor - skutečně je natřikrát. Mně se povedlo minout druhý slaňák a i se šedesátkou lanem jsem byl vděčný za každé kilo, které mám nad ideální lezeckou váhu. Doskok na polici v šartě klapnul, ovšem i tak to bylo jak vystřižené z Bondovek...

Stavění se dá docela dobře oblézt vpravo ke hraně kousek nahoru a zpět. Oblezení nijak nevybočuje obtížností ze zbytku cesty. Tuhle cestu jsem si před dávnými lety vybral jako svou druhou sedmu na prvním. Možná to bylo výhoda, protože jsem si myslel, že ta obtížnost k sedmě patří. Dodnes si z ní pamatuju, že jsem si pořád nebyl jist jestli nebloudím. Budu si to muse zopakovat. Tehdy byl první kruh dole na polici, takže rozhodnutí, zda přes stavění nebo oblézt zprava bylo snazší.