Kolik takových fotek Mílo ještě máš? No, i to co jsi poskytl je docela dost dobrý. To je taky rok 84? (viz Přímé holubičky). Na fotkách 2 a zejména 3 je dobře vidět tehdejší způsob dobývání cest, skoro u každého kruhu sedící lezec (vzadu jsou lezci na Poledním žáru, Duhová stěna VIIc). Padající Míla byl ale parně jištěn zezdola, jinak by to byla řádná rána s pádovým faktorem blížícím se 2. Divím se,
že těch kopanců do hlavy nebylo až tolik (i když jednou jsem na Direkte Superlative v Rathenu sletěl, kopnul Honzu Kr. do hlavy, otočil se a pokračoval po držce dále dolů, oba jsme to celkem ve zdraví přežili, ale riskantní to je).
Zuby nehty byla pověstná cesta (bůhví co by Ruda Zabilka ještě vytvořil, kdyby mu to bylo dopřáno) , technický boulder, nohy asi 2m nad kruhem. Sílu nepotřebujete, stačí se rozvážně stavět a nebát se. Za příjemného ochlazujícího vánku to není až takový problém, ale VIIIc by tomu slušelo přece jen lépe.