Díky Mílo za poslání historických fotek. Na Zubech se vždycky házely kvaltní tlamy. Když jsem tam byl s Čertem, byla z toho sedmička a pytel, dodnes visící. Řekl bych, že i když jsou dnešní borci zase o kus lepší, že na takovýhle věci nemá ani dneska játra každej.

Ahoj Petře, jsem rád, že jsi rád. Už jsem se sem dlouho nedíval a tak jsem mile překvapen komentářema. Jinak dnes mi nejdou ty fotky rozbalit není v tom nějaký fígl, který ještě neznám? Zatím ahoj Pletan

Kolik takových fotek Mílo ještě máš? No, i to co jsi poskytl je docela dost dobrý. To je taky rok 84? (viz Přímé holubičky). Na fotkách 2 a zejména 3 je dobře vidět tehdejší způsob dobývání cest, skoro u každého kruhu sedící lezec (vzadu jsou lezci na Poledním žáru, Duhová stěna VIIc). Padající Míla byl ale parně jištěn zezdola, jinak by to byla řádná rána s pádovým faktorem blížícím se 2. Divím se,
že těch kopanců do hlavy nebylo až tolik (i když jednou jsem na Direkte Superlative v Rathenu sletěl, kopnul Honzu Kr. do hlavy, otočil se a pokračoval po držce dále dolů, oba jsme to celkem ve zdraví přežili, ale riskantní to je).
Zuby nehty byla pověstná cesta (bůhví co by Ruda Zabilka ještě vytvořil, kdyby mu to bylo dopřáno) , technický boulder, nohy asi 2m nad kruhem. Sílu nepotřebujete, stačí se rozvážně stavět a nebát se. Za příjemného ochlazujícího vánku to není až takový problém, ale VIIIc by tomu slušelo přece jen lépe.

Kolik takových fotek Mílo ještě máš?

Míla: Něco mámještě na DVD, ale je to z Českého krasu z Prokopského údolí a ze Srbska.

No, i to co jsi poskytl je docela dost dobrý. To je taky rok 84? (viz Přímé holubičky). Na fotkách 2 a zejména 3 je dobře vidět tehdejší způsob dobývání cest, skoro u každého kruhu sedící lezec (vzadu jsou lezci na Poledním žáru, Duhová stěna VIIc).

Míla: To máš pravdu jsou to nádherné cesty vychutnávali jsme si je tak jak popisuješ a když jsme začali lézt na RP tak to už šla romantika trochu do pozadí.

Padající Míla byl ale parně jištěn zezdola, jinak by to byla řádná rána s pádovým faktorem blížícím se 2. Divím se,

Míla: Ne takto to není. Jistil mě Fifoun u kruhu a pád byl dost na tvrdo protože jsme měli dvě devítky a ty byli tvrdé a osmou neproklouzli. Možná Fifoun měl obavy když mě viděl padat a tak lano instinktivně i trochu více sevřel.

VIIIc by tomu slušelo přece jen lépe.

Míla: Asi máš pravdu mohlo by to být těžší. Mám na té cestě dodnes pytel ten den jsem dal dva pokusy s pádama, dlaně jsem měl odřené od toho jak mě to připláclo na skálu a jednou jsem v letu zakop o lano a šel po hlavě dolů od té doby jsem se k cestě nedostal a potom začal dělat cesty v Srbsku kde jsem to měl u nosu.

poprvé pře dlouhými lety - jsem to napoprvé vyvedl, mám dojem ala OSAF ala dobový styl.
Bouldrem bych to nenazval, spíše technický rajbas v kolmém, který se musel vymyslet - to znamená počkat si chíli na vyřešení, bát se s chladnou hlavou a nedat se odradit delším nejištěným lehkým dolezem na vrchol. Rajbas po velmi tupé stěno hraně - alias najít plošky a pořešit umístění a posloupnost chodidel v souhře s vykláněním se těla do leva do prava.

Naposledy jsem lezl Z&N před dvěma lety na druhém za lezcem ze Španělska s celosvětovou lezecku vylezeností / například delší dobu spároval in CANADA in Squamish /. Před tím na rozlezení vysmyčkoval a vyvedl na mou radu např. 7dmu na Klenbu - smyčkoval špatně, ale vůbec se nebál. Potom jsem ho dovedl pod Z&N, v živých barvách jsem mu vylíčil klasiku - takovou dávku techniky a morálu, aby jsi ve světě pohledal, a to se u nás lezlo bez vašich lepiček, sedáků, Mg, nylon ropes a jiných západních změkčilostí již in golden 60th.

Správně nabuzen, nebojím se říci povzbuzen, netvrdťe mi, že spíše zapuzen jal se vyvést chrabě cestu.

Ke druhému Q se sportovním přehledem, dále silou za dalekým vrcholem.
Hopem, skokem, vše končí se 9,81 G stopem.
Jááá dole zákony Newtnovy/ Oóó díky Pokroku, v ruce svírám polymery popouštěné skrzevá Nekonečné poloměry/ tabulkově převádím na Zákony transmutace energie.
Po 3-4 pádu / pády jsou bezproblémové přímo do kruhu do vzduchu / jsem Interbrigadistovi doporučil uvolnit svůj, viditelně, příliš silově sportovní výkon. Pomazli se s cestou. Měkký nášlap, práce celým tělem - catwalk - žádný skok pro lidstvo, správný krok pro lezce.

Dále krátce: - dobře to pořešil, Labským výhledem na vrcholu se potěšil. Ni mnou ni místem odjížděl ne znechucen.
Řada byla na mně. Byť pouze na druhém, bál jsem se, abych si neuřízl mez

Po překonání rajbasového problému se dostanete v pořadí - k položenému chladnokrevnému dolezu podél spáro sokolíku k vrcholové koruně a výšvihem a posedem na ní k dalšímu zápisu do deníčku.


To byly ty dobré informace.

Staré dobré časy. Láry fáry, babské řeči, povídali, že mu hráli. Nová dobá jiné problemy řeší.

Nově byl na začátek spáro sokolíku přidán borhák, dolezu nemusí se již nikdo bát / musím staromylně přiznat, že dálka dolezu představovala objektivní nebezpečí/.

Hůře, zdálo se mi,bez jistoty, že místo nad 2Q je geomorfologicky lehčí než bylo před lety. Udivila mně lehkost řešení a mám podezření, že rajbasové plošky jsou po letech dobře vyšlápnuté, tudíž výraznější.

Bez strachu na druhém, za to bez lezecké pravidelné praxe.

Jak cítím, tak předávám.

Díky za pěkné poučení z krizového vývoje :-) Jen škoda, že jsem se asi kvůli příliš krátké řádce na jméno nedozvěděl, o co že to nestojím :-)

Z důvodu PC krácení textu dopisuji:

- jsem se bál, abych si neuřízl mezinárodní ostudu po mém bu,bu,bu .... tůdle .... Blabla ... bů. Naštěstí k 2.Q jsem dolezl v pohodě a nad ním jsem vše zvládl s mazáckým přehledem.

- neb nestojím o PR, anč již dlouho nelezu RP.

... "Nově byl na začátek spáro sokolíku přidán borhák, dolezu nemusí se již nikdo bát / musím staromylně přiznat, že dálka dolezu představovala objektivní nebezpečí/."

Uz zopar let jsem tam nebyl, ale to je jako fakt, ze je tam pridan borhak? Nechci tomu moc verit, pze by to uz zacinalo byt prilis ...

Rád bych připomenul, že při prvovýstupu (v srpnu 1967) jsme místo 2. kruhu měli jen asi deseticentimetrovou vertikální skobu, nahulenou do díry se špalíkem. Tak se to tehdy řešívalo - tzv. prvovýstupáky, vlastně jen skoby s kroužkem, se běžně mydlily do dřeva! Pro pocit bezpečí jsme byli ještě oba jištěni od 1. kruhu (prvovýstupu se zúčastnili ještě Klaus Paul a Manfred Vogel). Nazdar! V. Š.