Petře, vklíněnce se jistě v pohodě uplatní, pokud je tedy s sebou máš... Přiznám se, že když si najdu v oficiálním průvodci plezírovou čtyřku, na které je doporučeným materiálem toliko 12 expresek, nechávám železo dole. Stalo se mi to tady v září 2007 těsně po odstranění borháků. Jak říkáš, horal si poradí, vymotal jsem vcelku v klidu nejištěnou padesátku a odbloudil pak vedle do Hermelínu. Tím jsme slanili, protože moje drahá manželka, které jsem slíbil pohodu, mi vysvětlila, že jsem magor a dál už ani krok. Byla by to standardní horská příhoda k pivu, kdyby si ovšem člověk nepředstavil, že do cesty naburácí prvolezec, pro kterého je čtyřka strop, v životě nebyl v horách a chce si dát vícedélkovou sportovně zajištěnou populárku. To zrovna v tomhle případě je docela reálná představa. Nechtěl bych být v kůži toho prvolezce ani toho "správce", který z vlastní vůle a bez viditelného upozornění jištění odstranil (až to bude vysvětlovat u soudu a pozůstalým). Proto jsem to už před časem komentoval na konkurenčním webu a trvám na tom, že je to dement. Jinak je to signifikantní příklad vývojové fáze lezení, do které se utěšeně blížíme v řadě oblastí. Cesta je olezená, tedy odstraníme fixní jištění, poleze se míň. Proti téhle logice nemám co namítnout. Problém je v tom, že olezená je proto, že někdo před časem ji dodatečně vyzdravil borháky tak, že tam ty davy poslal a nabídnul jim polosterilní hru na horolezení. A teď se diví... Dojišťování je úchylnost a kdo vede řeči o to, že si BH nemusím cvakat, když mi to vadí, je totální mimoň.