Che Guevara

Je pátek 16 hod. a máme před sebou nejtěžší část cesty "Jižní spojka a Barandovský most". Kupodivu překonáváme toto klíčové místo asi za půl hodiny. Pak následuje v rychlém sledu Plzeň, Rozvadov, Mnichov. Za 6 hodin jízdy jsme na Breneru.

Zbývá již jen kousek, asi 140 km, a jsme u dnešního cíle - městečka Pietramurata. Zítra ráno vyrazíme na 1636 m vysoký vrchol Monte Casale, dáme druhý pokus na ferratě Che Guevara. Před dvěma roky nás zastavil ve výšce 1200 m sníh u stěnové knížky. Letos se pokusíme o vrchol. Sníh je asi od 1600-1700 m.

Jsme tu, uzeninku do žaludku a zalehnout

V jedenáct jsme na místě. Pokud pojedete od Sarche, hned za cedulí Pietramurata odbočte vlevo. Po pravé ruce budete mít stále se rozrůstající kamenolom a po levé autoopravnu a vrakoviště. Prašná cesta končí asi po 400 m na parkovišti. Dá se zde v klidu bivakovat. Pokud přijedete v noci a nebudete dělat bordel, karabiniéři vás tu asi hledat nebudou. Jen sié dejte pozor na místo kam uléháte. Parkoviště totiž slouží blízské továrně. Italští pracující přijíždějí ráno a velmi rychle, tak aby vás nepřejeli. Je pěkná kosa. Jen lehce pojíme a uléháme.

Ráno se ze spacáku moc nechce

Ráno je počasí přijatelné a tak po snídani rychle vyrážíme. Cesta k nástupu je hned za parkovištěm označena cedulí. Vede nízkým borovicovým lesem po levém okraji kamenolomu. Asi za 20 minut rychlého pochodu jsme na nástupu.

Nástup ferraty je označen nápisem na skále. Nad ním je vidět šikmo vedoucí ocelové lano.

Je zde již německá rodinka vyrážející do akce. Obrýlený vychrtlý tatík, mamina a dospívající dcera. I my vyndaváme ferratové sety, helmy a rychle vyrážíme. Rodinku doháníme asi po 10 minutách. Moc jim to neutíká. Naštěstí nás velmi ochotně pouští před sebe. Cesta začíná jako obyčejně těžším úsekem, který je dlouhý asi 100 m.

V průběhu ferraty

Pak přichází v lehčí úsek, který se mění v pěšinu, jež se pomalu zatáčí vlevo. Pak následují skalky asi tak I-II st UIAA. Výstup se opět mění v pěšinu, kterou dojdeme asi do výšky 750m. Zde začíná vlastní ferrata. Postupně překonáváme krásné plotny. Ve výšce asi 1100 m dojdeme ke vzdušnému traverzu.

Exponovaný traverz hladkých ploten. Stěnami v okolí vede řada alpinistických výstupů

Je zde opravdu pěkný výhled na střechy Pietramuraty. Překonáním traverzu obtíže cesty končí. Po několika serpentinách se dostáváme na křovinami obrostlou lávku. Na jejím začátku je v dřevěném kastlíku knížka, kam se zapisujeme.

Od nástupu to sem trvá asi 1.5 -2 hodinky podle vaší kondice. Zde sundaváme úvazky svačíme a pijem. Odtud je to ještě 400 výškových metrů na vrchol. Nám to trvalo ještě asi hodinu. Podle osobní skušenosti bych spíše doporučil se od knížky vrátit zpět stejnou cestou. Tak jsme sestupovali před dvěma roky, kdy nás zde zastavil sníh. Letos jsme však rozhodnuti dosáhnout vrcholu. Překvapí vás tam rozsáhlá rovina velikosti několika fotbalových hřišť.

Náhorní plošina je jak fotbalové hřiště.

Vlevo narazíte na chalupu Rifugio Don Zion ve výšce 1610 m.Odtud začíná sestup po cestě č 411. Cesta je dobře značená na první křižovatce zahýbáme vlevo. Asi po 200m je ukazatel na zdroj vody. Pokud vám voda cestou dojde, je to jediný zdroj, kde ji můžete doplnit. Pokračujeme dále až do místa nazvaného Buson ve výši 1345 m. Zde začíná skutečný sestup. Doposud to byla jen procházka po loučkách a úvozových cestách. Doporučuji vyndat rukavice a měkčím náturám i ferrátové sety. Kolena dostanou pěkně zabrat. Sestup trvá asi 3 hodiny a je dost vysilující. Jde totiž o velmi strmý svah s klouzající hlínou a listím. Celý strmý úsek je zajištěn ocelovým lanem.

Nákres ferraty Che Guevara. Modře a zeleně značené úseky jsou zakryté a neviditelné.

V půl třetí jsme u auta, kde se občerstvíme studeným pivem, které jsem ukryl do přenosné lednice ještě doma. Výborná věc. Jelikož dnešní program jsme bezezbytku splnili, odjíždíme do Arca, kde v ZOO kempu obsazujeme jedno z posledních míst. Ale to je již jiný příběh.

---

Reedice, poprvé vyšlo 2006