Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
redakce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najdete nás na Facebooku


Zásady zpracování osobních údajů a používání Cookies



Za saskými lahůdkami I - Schmilka



Výlet do říše hvězdiček do Schmilky na Wenzelwand a Fluchtwand

Jarda Maršík píše o desítkách. Píše o nich krásně, ale kolik lidí je leze? A tak zahajuji seriál o hvědičkových sedmách v Sasku pro softmovery začátečníky i konečníky, něco pro ty "hlupáky, co se pohybují na úrovni VII", jak o nás napsal jeden inteligentní přispěvatel jednoho nejmenovaného serveru. Aktualizováno.


Labské pískovcové pohoří, neboli Elbsandsteingebirge, je magická krajina s tradicí udatných mužů, zdolávajících od předminulého století v golfkách a kšiltovce stěny, které nám ještě i dnes leckdy přijdou poměrně odvážné. Za těch více než 100 let, co se v Sasku leze tu vzniklo tolik cest, že zaplnily již šest poměrně tlustých svazků průvodců. Už statisticky je jasné, že jsou mezi nimi jak perly, esence krystalicky čistého a nádherného pohybu, stejně jako hrůzy i humusy. Aby bylo jednodušší se v tom vyznat, jsou cesty v průvodcích označeny hvězdičkami, dvojhvězičkami, ale i vykřičníky, To situaci ale moc nezjednodušuje, protože třeba saský klasik má na nádhernou spáru zcela jiný názor, než lezec od Plzně. Když jsem začínal jezdit do Saska jako začátečník někdy v roce 1977, prozkoumával jsem čtyřky a pětky. Občas padla i šestka, a začínal jsem myslet i na sedmičky a lézt je. Postupně došlo i na osmičky a devítky a následně na budování kapitalismu a několikaletou lezeckou přestávku. Dnes, jako softmover konečník listuji zažloutlými stránkami průvodců a připomínám si podtržené cesty v nich nejen ve vzpomínkách, ale také rukama a nohama, protože si ty nejhezčí lahůdky postupně opakuji s fotoaparátem abych kromě sebe potěšil i ty, kteří teď také procházejí érou sedmiček, ať už cestou na vzestupu, nebo sestupu své momentální lezecké kariéry. Nejblíž hranicím je Schmilka, proto začnu tady.

Do Schmilky se dá dostat libovolným silničním dopravním prostředkem z Hřenska, nebo vlakem z Děčína či Bad Schandau do stanice Schmilka a převozem lodičkou na druhý břeh. Auto se dá odstavit v "zemi nikoho" podél silnice mezi hraničními přechody Hřensko a Schmilka, na placeném parkovišti hned za celnicí za 8 Eur (2023) na den (automat by měl brát i karty, ale nějak se top nikomu nepovedlo). Ze Schmilky hned od výjezdu z prostoru hraničního přechodu vede do kopce dlážděná silnička. Po nějaké chvíli mineme boudičku s pohledy a kalendáři, kde se dá koupit i průvodce a skoro na konci před posledním domkem vpravo musíme nabrat vodu, protože to je poslední možnost. Nahoře voda není.

Neue Wenzelwand
Neue Wenzelwand, foto: Petr Jandík


Monumentální údolní stěnou Neue Wenzelwand vede dnes 12 cest a jistě se tam ještě nějaké další vejdou.



Dál se asfaltka ponořuje do lesa a kopec, sloužící kdysi v dobách levného piva jako vystřízlivovák, vede lesem kolem trafostanice až na rozcestí zvané Zwiesel, kde odbočuje doprava cesta Wurzelweg. Dnes vás ale povedu, stejně jako svoje dnešní kolegy Vláďu a Bubáka, doleva po šipce na Heilige Stiege. Ze široké cesty odbočíme po chvíli chůze na první lesní cestu doprava. Po ní jdeme poněkud delší úsek. Na dalším rozcestí, kde odbočuje pěšina pod Schwarzes Horn a na Rüberzahlstiege jdeme ještě rovně, ale hned za ním opustíme směr na Heilige Stiege a zanoříme se po úzké, doprava odbočující neznačené pěšině do lesa.

Wenzelwand, Talweg vlevo, Wandflucht zcela vpravo. Mraky cest mezi
Wenzelwand, Talweg vlevo, Wandflucht zcela vpravo. Mraky cest mezi, foto: Petr Jandík


Údolí, kterým jdeme, se postupně zužuje a na konci nás dřevěné schody dovedou na písčitou plošinu pod pravým krajem Fluchtwandu k záchrannému boxu. Pohled vpravo ukazuje monumentální, mírně prohnutou stěnu Wenzelwandu, jejíž levou částí vede krásná údolní cesta - Talweg z roku 1949, která je naším dnešním cílem. nejdřív se lesem dostaneme k začátku koutů, vedoucích pod jeskyňku se žlutými výlomy. Dolezeme celkem snadno do jeskyňky a na začátku stěnky vlevo zaštandujeme u kruhu, aby nám netáhlo lano.

Wenzelwand Talweg, VIIa, první délka
Wenzelwand Talweg, VIIa, první délka, foto: Petr Jandík


Pár kroků za menší dirky a blížíme se k ne sice těžkému, ale přece jen trochu delikátnímu traverzu. Pár smyček nahozených na různé talíře a kyzy pocity celkem zlepšuje.

Wenzelwand Talweg, VIIa, traverz ve druhé délce
Wenzelwand Talweg, VIIa, traverz ve druhé délce, foto: Petr Jandík


Na velké polici vlevo nás čeká druhý kruh. Od něj jdeme vzhůru a ukloněnou plotnou ke třetímu, kde na náš čeká hlavní problém cesty - rajbasový zdvih.

Wenzelwand Talweg, VIIa, rajbasový krok kolem třetího kruhu
Wenzelwand Talweg, VIIa, rajbasový krok kolem třetího kruhu, foto: Petr Jandík


Po vyřešení drobného rébusu si i morál sedmičkáře přijde trochu na své, protože další kruh už není a smyčka na sebe nechá trochu čekat. Samozřejmě to ale vyřešíme a jdeme pod komín, jehož ramena odspodu připomínají vystrčené půlky předkloněného obra Koloděje. Naše cesta vede pochopitelně právě středem rovnou tam.

Wenzelwand Talweg, VIIa, závěrečný komín
Wenzelwand Talweg, VIIa, závěrečný komín, foto: Petr Jandík


Takovéhle zakončení cesty je v Sasku normální. Tady končí komínem skoro každá slušná cesta. Tenhle má sice poněkud převislý začátek, než se proderete k tušenému vyústění Kolodějova trávicího traktu, a v pravé půlce narazíte na slaňák. Nahoře stojí za to se projít po vrcholovém hřebeni, jehož expozice na obě strany si vynucuje opatrný krok. Polistování v vrcholové knížce dá nahlédnout do zápisů nových cest, jejichž názvy si občas dělají prvovýstupci legraci z kolegů (Null ouvert IXb Jörga Höfera a Manfreda Vogela jako reakce na Arnoldův Grand ouvert Xa na Kreuzturm v Affensteinech)

Wenzelwand, zápis Null overt IXb
Wenzelwand, zápis Null overt IXb, foto: Petr Jandík


nebo v únoru dodělanou desítku Grand mit Zweien:

Wenzelwand, zápis Grand mit Zweien 10 a
Wenzelwand, zápis Grand mit Zweien 10 a, foto: Petr Jandík


Nepřipadá vám zajímavá záliba prvovýstupců psát klasifikaci arabskými číslicemi, jaké se používají u francouzské klasifikace? Jó, 10a francouzkých, to by bylo na pískovcovou šmarjá... no móc.

Jednu lahůdku máme za sebou. Tak hřebenem zpátky ke slaňáku v Kolodějově pravé. Cestou máme jako na dlani boční stěnu Fluchtwandu a dál vlevo skupinu věží kolem Lolaturmu.

Vrcholový hřeben Wenzelwand
Vrcholový hřeben Wenzelwand, foto: Petr Jandík


Vrátíme se zpátky k záchrannému boxu na rohu Fluchtwandu a vydáme se pár metrů na druhou stranu, kde se celou dlouhou stěnou táhne další úžasná lahůdka, dvouhvězdičková Häntschelweg za VIIa.

Fluchtwand a Wenzelwand
Fluchtwand a Wenzelwand, foto: Petr Koreček

Nastoupíme krátkou, asi třímetrovou spárou a z ní odbočíme doleva na odštěpený hřeben, který má uprostřed stupeň a vede až pod šikmou střechu.

Skalní kůň pod 1. kruhem
Skalní kůň pod 1. kruhem, foto: Petr Jandík

Po nejvyšší části jdeme až pod dva markatní talíře a okolo nich vzhůru k prvnímu kruhu.

Radka v traverzu
Radka v traverzu, foto: Petr Jandík

Od něj je krásný pikantní technický traverz 4 metry doprava ke druhému kruhu a od něj, přátelé, začíná čistá destilovaná krása. Přímo vzhůru se táhne kolmá, nádherně chytovatá stěna s talíři vytvořenými vodou stékající za dešťů z vrcholového komína.

Od 2. kruhu do úžasných krachlí
Od 2. kruhu do úžasných krachlí, foto: Petr Jandík

Talíře se dají obhazovat smyčkami skoro všude, kde vás napadne a každému je líto, že tenhle úsek není alespoň třikrát tak dlouhý.

Häntschelweg - Stěnka snů nad 2. kruhem, foceno z čisté lezecké pozice
Häntschelweg - Stěnka snů nad 2. kruhem, foceno z čisté lezecké pozice, foto: Petr Jandík


Nyní následuje na saské poměry velmi pohodlný komín se vklíněným suchým stromem, za který si jedinec se slabšími nervy může také dát smyčku, a místo hodin pískovcových - "Sanduhr" si tak udělat hodiny dřevěné - "Holzuhr". Na konci komína potěší kvalitní lepený dobírák, u kterého se můžeme rozhodnout, jestli vylezeme doleva na stupeň a komínem na vrchol, nebo na plošinku před námi a procedíme se vodorovnně při zemi úzkým komínem na druhou stanu věže rovnou na sestupovou cestu. Druhá možnost je k dispozici jen lezcům s objemem pasu tak do 90 cm a rovněž vnadné lezkyně by mohly mít problém. Tato zkratka vám zkrátí čas, ale upře potěšení z vrcholové knížky. Sestup pak vede doprava do sedélka mezi Fluchtwand a Wenzelwand a odtud to už znáte.

Fluchtwand. Na pískoviště se záchranným boxem v popředí přijdete odspodu po cestě
Fluchtwand. Na pískoviště se záchranným boxem v popředí přijdete odspodu po cestě, foto: Petr Jandík

Údolní stěna je dost spletitá. V její pravé části je vidět plotna s hřebenem přilehlým ke stěně, kterým se nastupuje Häntschelweg, stěnka i komín, do kterého ústí.


Kdyby vám VIIa připadalo přece jen příliš triviální, můžete si střihnout narovnávací variantu Kurze Begradigung z nástupového hřebene rovnou ke 2. kruhu. Kdysi to bylo psané za VIIc, ale teď to píšou v průvodci za VIIIa. Také na Wenzelwandu jsou k dispozici i mnohé těžší cesty. Hodně se leze Wandflucht VIIIb, je tu i další hvězdičková sedma Südostweg traverzující z náhorní strany do údolí, potravu tu najdou i desítkáři (Grand mit Zweien), devítkáři (Null ouvert IXb, Zentrum IXc) i osmičkáři.

Pokud si chcete dát něco trochu těžšího a zajímavého na Fluchtand, mohu doporučit Arnoldovu Regenvariante z roku 1978 (VIIc) vedoucí zcela vlevo v průčelní stěně pěknou stěnkou pod střechovým převisem zprava doleva a pak daleko nahoru, kde se na hlavní věž dostanete trojkovým přeskokem a širokým přepadem. Když jsme to kdysi lezli s Irenou a Čertem, udělala z toho Irena propad a my jsme se o ni pěkně přetahovali každý na jedné straně.

Fluchtwand od Bussardwandu. Světlou stěnou pod useknutým převisem vede Regenvariante
Fluchtwand od Bussardwandu. Světlou stěnou pod useknutým převisem vede Regenvariante, foto: Petr Jandík


Den se nachýlil, cesty jsou vylezeny. Po vrstevnici jdeme po cestičce kolem Fluchtwandu doleva ke skupině Bussardwand, pod kterou je povolený bivak a nad ním, lahůdka všech lahůdek, Direkte Südwand. Ale to si nechám do příštího dílu. Tak dobrou noc a Berg Heil!

Bivak pod Bussardwandem
Bivak pod Bussardwandem, foto: Petr Jandík


Popisy cest z tohoto článku jsou v databázi:

Parkování, bydlení

Když přijedete včas, můžete parkovat zadarmo podél silnice mezi celnicemi v Hřensku a ve Schmilce. Další možnost je placené parkování u Labe ve Schmilce za 8 EUR za den. Teroreticky by měl automat brát i karty, ale nezdařilo se ani místním. Spát lze v povolených bivacích, leč od roku 2023 je veškeré přespávání ve skalách zakázané od 1.2. do 30.6. Zákaz je na tři roky, pak se má vyhodnocovat a možná to pak bude zase jinak. Taky lze spát v Česku a dojet do Saska jen na den. Ona i hospoda je dnes pro našince lepší doma.

Reedice, poprvé vyšlo 2. 10. 2006

 





Jezdíte do Saska na písek?
  
Ne, nezajímá mne (Počet hlasů: 162)
(13.88 %)
Ne, ale chystám se tam (Počet hlasů: 245)
(20.99 %)
Ano, zajedu tam jednou za pár let (Počet hlasů: 257)
(22.02 %)
Ano, jezdím tam každoročně (Počet hlasů: 237)
(20.31 %)
Ano, jezdím tam pravidelně (Počet hlasů: 266)
(22.79 %)



Celkem hlasovalo: 1167


[Akt. bodový průměr: 4,84 / Počet hlasů: 25] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 20. 03. 2023 | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme




Komentář ze dne: 05.10.2006 12:59:51     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (speleocup@seznam.cz)
Titulek: chvála
Zdar Petře, především přijmi dík za inspirativní článek a krásné fotky (alespoň díky obrázkům na HI vím, co tak kamarádi a známí v popslední době dělávají). Takže jsem si neodpustil článku udělit nejvyšší bodové ohodnocení :-) Fakt dík.
Jo, mimochodem, tak trochu jsem čekal, že bys tuhle (bohužel nedávno uvolněnou) niku mohl převzít. Nutno říct, žes kvalit svého předchůdce ještě nedorostl (a budeš to mít těžký - lidi jako já budou ty články pořád v duchu srovnávat, a Houmyho články v našich vzpomínkách budou navěky lepší), ale pevně věřím, že se se Tvůj předchůdce na tento počin shovívavě usmívá.
2 0

Komentář ze dne: 05.10.2006 14:45:29     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Papouš (krivinka@centrum.cz)
Titulek: Hurá!!!
99 Tašováků v čele s Papoušem křičí: Hurá!!! Přeju hodně sil do dalších padesáti dílů. Lahoda
2 0

Komentář ze dne: 09.10.2006 21:42:50     Reagovat
Autor: neregistrovaný - dokhor (dokhor@iol.cz)
Titulek: Delikátní traverz
Vzpomínám na dobu asi před 20lety, kdy jsem lezl Talweg na Wenzelwand. Ty smyčky za talíře byly opravdu skvělé a travez byl skutečně delikátní. Když jsem štandoval u druhého kruhu vzpomínám na jednoho Dederona, který si hodil smyčku za jeden talíř. Rázným trhnutím vyzkoušel jakou má pevnost. Následoval řev a rachot. Po bližším ohledání místa činu v traverzu chyběl jak talíř tak i Dederon.
1 0

Komentář ze dne: 11.10.2006 10:50:23     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Tomáš F. (speleocup@seznam.cz)
Titulek: Re: Delikátní traverz
Zmizel? To odporuje zákonu o zachování hmoty (a přiznejme si, i Dederoni byli hmotní, i když se takovými mnohdy nejevili). Tu historku by bylo jistě poučné dovyprávět: např. že chyběl, protože byl upálen a rozmetán za svůj mrzký čin (poškození přirozeného jistícího místa), chyběl, neb hmota byla přemístěna na nejbližší patošku, apod.
0 0

Komentář ze dne: 07.10.2012 05:36:32     Reagovat
Autor: neregistrovaný - wendy (@)
Titulek: díky petře
už se těším na další díly a pro mě vzpomínky, lezení už nikdy nebude a chůze problém,ale sasko jsem fest prochodila, nejen lezla tak se na pokračování včt. fotek moc těším, a nebýt historických bitev mohlo být sasko naše
1 0

Komentář ze dne: 20.03.2023 19:49:28     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Dag (jandagpus@gmail.com)
Titulek: Díky
Vřelé díky za inspiraci, Petře!
1 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
HI shop
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci